Žáci starší - aktuálně

Hrálo se o první místo v tabulce, tak to byl podle očekávání velmi těžký a vyrovnaný zápas. Soupeř už od začátku nasadil tvrdší hru do těla, někdy až na hranici faulu a nejvíc se zaměřili na Lea, který hnusné fauly na svoji osobu těžce psychicky nesl. Díky kvalitním obranám obou týmů moc vyložených šancí nebylo. Největší šanci zápasu chvíli před koncem Marek Pučálka neproměnil, tak se musíme spokojit s remízou.

Do zápasu jsme nastoupili bez brankáře Pavlíčka, kterého důstojně zastoupil Pučálka. Soupeř nebyl vůbec jednoduchý, čemuž odpovídá poločas pouze 1:0 a to tento gól padnul za pomoci nešťastné teči soupeřova obránce při přímáku Kryštofa.
V druhé půlce jsme si už více zvykli na tvrdou hru tělem Velmezu a asi se projevilo, že jsme měli 4 hráče na střídání a oni jen 1, tak jsme začali mít víc ze hry a začalo to tam padat. Gratuluji Vojtovi Krytinářovi, který šel na posledních 10 minut do útoku a dal gól.

Zápas podobný minulému. Byli jsme lepší. Leo a Vojta Krytinář hráli v obraně bezchybně, tak se soupeř do šancí moc nedostal a když náhodou, tak Michal v bráně vše posbíral.
Škoda je spousty neproměněných šan­cí.

Do zápasu jsme nastoupili v téměř kompletní sestavě, tak jsme nelehkého soupeře mírně přehrávali. Bohužel díky spoustě neproměněných šancí byl poločas jen 1:0. V druhé půli se začalo více dařit v koncovce, což soupeře rozhodilo a nám to dodalo chuť do hry. Musím pochválit celý tým i ohromnou chuť do hry všech střídajících. Dnes musím vyzdvihnout výbornou hru Lea na stoperovi, i když někdy riskoval příliš, dál tvrdě odmakanou hru Vojty Krytináře v obraně a hvězdou odpoledne je Ondra Pospíšil s jeho nikdy nekončící chuti po gólu.

Tento zápas byl trochu s obměněnou sestavou, díky stopce na zápas kapitána Nečesánka za červenou kartu proti Jimramovu a tím, že jsme přivítali v našich řadách tři nové hráče.
Soupeř byl naštěstí lehce slabší, tak nám prošli drobné experimenty v sestavě. Vše nebezpečné likvidovali zkušeně stoper Leo a v brance Michal. Je škoda, že jsme soupeře podceňovali a nenastříleli mu více branek. Každopádně tři noví hráči si s námi vyzkoušeli zápas a budou nadějnými posilami.

Dnes nás čekala dohrávka odloženého zápasu. Těžký zápas proti kvalitnímu soupeři. První půlka poměrně pohledný fotbal s šancemi na obou stranách. V druhé půlce nás dostala do vedení proměněná penalta Ondry, po falu na něho samého. Velkou radost z vedení, ale kazili komentáře některých našich hráčů na rozhodčího, který začal uklidňovat situaci až přehnaným rozdáváním žlutých karet a tak byl v 68 minutě po druhé žluté kartě vyloučen kapitán Nečesánek. Naštěstí jsme závěrečný tlak ustáli a vezeme si 3 body.

Dnešní zápas byl výjimečný tím, že poprvé jsme se sešli úplně všichni, takže jsme měli 7 hráčů na střídačce. Soupeř byl naštěstí slabší, tak jsem mohl v obou půlích prostřídat všechny náhradníky. Hra méně zkušených hráčů sice občas ubírala na kráse zápasu, ale díky zkušenějším hráčům jsme bez problémů výhru uhlídali.

Velmi těžký a vyrovnaný zápas. Bohužel nám chyběl kouzelník Pospíšil a všestranný Leo. Naštěstí zápas plný šancí, rozhodl krásný Kryštofův gól v první půlce skoro od poloviny hřiště, který zaskočil jejich menšího gólmana. Všichni to dobře odmakali, ale nejvíc musím vyzdvihnout výborný výkon stopera Nečesánka a sebejistý a bezchybný výkon Pavlíčka v brance, kde zlikvidoval všechny jejich šance.

Bohužel jsme opět nenastoupili v úplné sestavě. Bez brankáře Pavlíčka a i bez útočníka a zároveň náhradního brankáře Pučálky, musel do branky Martin Veselý, který v 10 minutě nejistým vyběhnutím fauloval ve vápně a domácí nařízenou penaltu proměnili. Nadále jsme, ale měli víc ze hry a ve 20 minutě srovnal Nečesánek z malého vápna po nádherném průniku přes celé hřiště a nahrávce od Lea. Na začátku druhé půle skóroval premiérovým gólem ve starších žácích Šimon Bukal, což nás trochu uchlácholilo, že jsme lepší a soupeř naše podcenění potrestal v 61 srovnáním. Naštěstí jsme se probrali a v 68 o našem vítězství rozhodl Nečesánek krásnou střelou z dálky.

První mistrovské utkání nebylo příliš hezké na pohled, což se dalo očekávat díky neúplné sestavě, nevyhranosti méně zkušených hráčů a nízké účasti na trénincích.
I přesto jsme byli v první půli lepší a zaslouženě jsme se dostali do vedení střelou Ondry Pospíšila, kterou tečoval Honza Brezničan, tak gól byl připsán jemu.
V druhé půli se soupeř rozehrál a my mu přestávali stačit.
Díky nedůrazu a zřejmě naší nedostatečné fyzičky soupeř vyrovnal. Remíza je spravedlivá.

Z naší strany trochu ospalý výkon. Chybělo nám větší nasazení a rychlejší start k balónu. Asi hráčům nesedělo poměrně vysoké teplo. Neprohráli jsme jen díky výborně chytajícímu Pavlíčkovi, který vychytal samostatný nájezd hráče Rozsoch a pak také penaltu, za což si zasluhuje velkou pochvalu.

Dnešní zápas byl bohužel za dosti deštivého počasí. Naštěstí jsme to zvládli a slabšího soupeře jsme téměř k ničemu nepustili. V zápase exceloval Ondra Pospíšil, který po zfaulování domácím gólmanem si i sám proměnil penaltu. Velmi dobře hráli ve středu Leo s Kryštofem a Michal v bráně vše suveréně posbíral. Samozřejmě gratuluji všem k dobrému výkonu.

Nebylo snadné nastoupit proti prvnímu v tabulce bez Lea, který je na dovolné, s Markem Pučálkou kulhajícím kvůli bolavému kotníku a bez třech nemocných. Naštěstí nám pomohl Franta Prudký v brance a z Michala Pavlíčka jsme udělali stopera, kde zahrál dle mého očekávání výborně. Soupeř byl bohužel téměř celý zápas lepší o to více však po vyřazení Ondry Pospíšila v půlce první půle, kdy soupeřův stoper likvidačním faulem ve vápně vyřadil výborně hrajícího Ondru. Sice z toho byla penalta, kterou Franta proměnil a žlutá karta pro stopera, ale to nevykompenzovalo tuto strátu. V druhé půlce Ondra statečně zkoušel nastoupit, ale už to nebylo ono. Mrzí mě, že jsme na toto nezareagovali tvrdší a bojovnější hrou a raději jsme se smířili s lepší hrou soupeře. Ukázali nám, že máme hodně co zlepšovat. Hlavně v bojovnosti.

Tabulkově slabší soupeř nás hodně potrápil. První půlku i polovinu druhé půle byl soupeř mírně lepší. Všude jsme byli o krok později a chybělo větší nasazení a důraz. Což neplatilo pro Michala Pavlíčka, kterému důraz nechyběl hlavně při výběhu, který ho stál žlutou kartu a svým nasazením zachránil jasný gól. Celozápasová snaha Ondry Pospíšila za podpory Lea se vyplatila a vyvrcholila obratem v 65 minutě dorážkou hlavou Tomáše Hovorky a v 66 minutě dorážel Kryštof Knesl na zadní tyči do prázdné brány opět po výborné akci Ondry Pospíšila.
Gratuluji střelcům k premiérovým brankám a děkuji všem hráčům za nasazení, nejvíce však Ondrovi Pospíšilovi a Michalovi Pavlíčkovi.

Vyrovnaný zápas jsme prohráli díky drobným nedostatkům v mezihře a neproměnováním jasných šancí. Soupeř měl důraznou obranu a lepší koncovku.

Dnešní zápas nebyl příliš pohledný pro diváka. Spousta nakopávaných balónů na nikoho. Opět jsme neměli kompletní sestavu, což bylo znát v mezihře. K vítězství hodně přispěl dobrý výkon brankáře Pavlíčka a kvalitní hra obrany.

Zápas dost ovlivnila neúplná sestava – Leo musel pomoct mladšímu dorostu a ráno se dozvím, že onemocněl Martin Veselý a Michal Pavlíček má puchýře. Zkušení hráči týmu bojovali statečně, ale proti nadupanému týmu Jimramova to nestačilo. Pozitivní je, že si zahráli dost i hráči, kteří doposud nedostávali tolik prostoru.

Soupeř nebyl vůbec jednoduchý. Hlavně díky jejich výškové i váhové převaze, což dávalo zabrat hlavně oběma Vojtům a Ondrovi. Naštěstí nás uklidnilo prostřelení ránou z úhlu Vlasty v první půlce, pak ve druhé půli krásné zakončení Ondry po prodlouženém autu a zakončil to Martin dobíháním a zakončením na zadní tyči. Výborně nás podržel Marek Pučálka v brance, který musel zaskočit za nemocného Pavlíčka.

První mistrovské utkání ukázalo kdo jak absolvoval zimní přípravu.
Části týmu chybí fyzička a vyhranost. První půle byla vyrovnaná. V druhé půlce jsme si zvedli chuť do hry gólem Ondry Pospíšila, který zakončoval do poloprázdné brány díky individuální akci a nahrávce Lea. Bohužel po vyrovnání soupeře jsme se zatáhli a posledních 15 minut nás soupeř jasně přehrával. Naštěstí jsme se ubránili a můžeme být rádi za bod.

Přípravné utkání přineslo dobrý výsledek, na to že jsme v sestavě zkoušeli nováčky a dávali více prostoru i méně zkušeným hráčům.

Bohužel jsme nenastoupili proti silnému soupeři v ideální sestavě, tak stačil hostům jediný gól v druhé minutě na výhru. Patří dík klukům, že se snažili až do konce a gratuluji Anetce za premiérový start za žáky, kde bojovala neohroženě.

Proti výbornému soupeři, který je první v tabulce, jsme nezačali dobře, když Leo špatnou nahrávkou namazal soupeři a v první minutě jsme prohrávali. Dále se hrálo nebezpečně na obě strany. Naštěstí Ondra Pospíšil stihnul v první půli vyrovnat. Ve 42 minutě proměnil penaltu F. Prudký po faulu na M. Pučálku.
Bohužel v 62 minutě srovnali hosté po nepochopitené chybě Franty Prudkého, který si nechal prokutálet míč z rohového kopu mezi nohama, za asistence Lea. Franta mohl svoji chybu odčinit v poslední minutě z přímáku, ale bohužel trefil jen břevno. Asi zasloužená remíza.

Opět nelehký zápas, který jsme vyhráli díky zodpovědnému přístupu celého týmu, hlavně v první půlce. V druhé půli byla vidět klesající aktivita soupeře, zvláště díky beznaději při bránění výborného Ondry Pospíšila a nemožnosti dát gól také výbornému Frantovi Prudkému.

Těžce vydřené vítězství. Gratulace patří Markovi ke 3 gólům.

Důležitá výhra, proti těžkému soupeři. Všichni se maximálně snažili v rámci svých možností. Gratulace patří Honzovi Koukolovi, za první gól za žáky.

I když byla první půlka a i začátek druhé půlky z naší strany dost líný, ospalý a většině se moc nechtělo běhat, jsem rád, že po Kryštofově vyrovnávací brance začali všichni hrát a věřit snad i ve vítězství nad lepším soupeřem, což se vyplatilo, když v posledních vteřinách zápasu skóroval opět Kryštof Nečesánek po našem rohovém kopu.

I když od začátku vše nasvědčovalo, že tento zápas musíme vyhrát, tak bohužel dvěma chybami jsme pustili soupeře do vedení a dodali jim chuť hrát, zatim co my se akorát rozhádali a ztratili chuť výsledek zvrátit. Jasná ukázka špatné týmové hry. Pozitivně hodnotím výkon hlavně menších hráčů jako Vojta Krytinář, Vojta Hovorka a Ondra Pospíšil, za jejich urputnost a dravost, proti větším a silnějším. Pochvalu také zaslouží Tobias Vacenovský za bezbrankovou druhou půlku v brance.

Zaslouží pochvalu všichni i když proti nám nastoupili hráči Áčka dobrý bod z venku

Ikdyž po jednoznačném výsledku předvedená hra zdaleka nedosahovala kvalit jakých bych si představoval, některé pasáže hry nebyly špatné, ale máme určitě ještě co zlepšovat.

Nádhernou tečku, nejen za touto sezónou, jsme udělali na velmi kvalitně obsazeném turnaji ve Víře. Nejen že si odvážíme pohár pro vítěze, ale hlavně jsme zanechali velmi dobrý dojem ze hry, turnajem jsme prošli bez obdržené branky a ve všech zápasech jsme byli dominantní.
Nekompromisní systém dvou skupin po třech týmech, kde se pak dle umístění utkáváme o celkové umístění (třetí se třetím ze druhé skupiny, druhý s druhým a první s prvním) nedovoluje klopýtnutí. My začínáme velmi těžkým soupeřem a přejeme si do turnaje vstoupit co nejlépe.

Nedvědice – Bystřice n. P. 2:0 (Holánek, Krytinář)
Ve velice vyrovnaném utkání neproměňujeme hned v úvodu šanci Peťou Holánkem. Postupem času dostáváme soupeře více a více pod tlak. Bystřice hrozí hlavně dlouhými nákopy na urostlé útočníky. Ještě v první patnáctiminutovce se dostává do další šance Petr, kdy si naběhl na pas za obranu a tentokrát už vyběhnuvšího golmana přehazuje přes hlavu.
Druhá patnáctiminutovka se stejným průběhem. Tomáš Přikryl se proháčkoval do vápna a předložil na zadní tyč Radimovi Hájkovi, který však zazmatkoval, přihrávku přeběhl a nezakončil. A tak nás uklidnil až Štěpán Krytinář z brejku a tváří v tvář golmanovi se nemýlil.

Nedvědice – Jívoví/Osová Bitýška 5:0 (Lepka, Krytinář, Tomášek, Hájek, Přikryl)
Povzbuzeni úspěšným vstupem jsme na soupeře vletěli a chtěli jsme si co nejdříve zajistit finále. V cestě nám byl houževnatý tým s vynikajícím brankářem, který byl později vyhlášen nejlepším golmanem turnaje. Zaslouženě.
Hned v úvodu si vytváří dobré šance aktivní Radim Lepka, trefuje se však až na třetí pokus. Za nedlouho zvyšuje Štěpán Krytinář. Z rohu pak umisťuje bombu pod břevno Ondra Tomášek. I druhý Radim, tedy Hájek, hýří aktivitou a potřebuje na gól tři pokusy. Nakonec však může oslavit svůj gól před naplňenou tribunou. Tečku za utkáním dělá Tomáš Přikryl.

Jako vítěz skupiny jdeme do finále, kde nás čeká Vrchovina Nové Město na Moravě, která přešla přes sdružená družstva Radešínské Svratky a Moravce, dále pak přes domácí Vír sdružený s Železárnami Štěpánov.

Finále:
Nedvědice – Vrchovina NMnM 3:0 (Holánek, Přikryl, Réman)
Střet dvou vyrovnaných týmů, finále jako řemen. Na naší straně byla aktivita. Vyhrávali jsme souboje, sbírali vypadené míče jako první. Navíc jsme hned z první šance utkání dali branku Petrem Holánkem. Soupeře jsme téměř nepouštěli do šancí, i když jednou zafungovalo ono nedáš – dostaneš. Naši aktivní krajní obránci v jedné situaci oba vycestovali dopředu a po ztrátě se Štěpán Janeček ocitl vzadu sám proti čtyřem hráčům soupeře. Dokázal však první šanci odvrátit a dal nám tak čas k návratu ve více lidech, hlavně pak Tomovi Přikrylovi, který nabral míč před vlastní bránou, vyvezl ho z vápna a následně přešel přes celé hřiště a vše, co mu stálo v cestě, aby se ocitl sám před brankářem soupeře a dal nám klid. Třetí gól pak přidal Kuba Réman, který pohotově zakončil odražený míč za vápnem a z dálky dal golmanovi „housle“ a k překvapení všech jsme vedli už 3:0. Tedy všech ne, protože vedoucí družstva Jirka Lepka, mi na dotaz před utkáním, jak to vidí odpověděl, že 3:0 vyhrajeme. Stalo se.

Výraznou roli jsme hráli i v rozdávání individuálních cen. O nejlepším střelci museli při rovnosti vstřelených gólů rozhodnout penalty, ve kterých se utkal bystřický Adam Veselý s hráčem z Jívoví/Bitýšky Pospíšilem. Jako brankář v rozstřelu figuroval náš Fanda Prudký. Překvapený Adam došel na vyzvání už po sprše a v pantoflích. Střeleckou obuv mu zapůjčil Štěpán Janeček, takže právě jeho kopačky vyhráli titul nejlepšího střelce.
Nejlepším hráčem turnaje byl vyhlášen Tomáš Přikryl.

Pořadí turnaje:

1. SK Pernštejn Nedvědice
2. SFK Vrchovina Nové Město na Moravě
3. SK Bystřice nad Pernštejnem
4. Jiskra Vír / FK Železárny Štěpánov
5. FC Santus Jívoví / SK Osová Bitýška
6. FK TJ Radešínská Svratka / TJ Moravec

Skvělá reprezentace našeho klubu nejen výsledkově, ale i dojmem zanechaném na turnaji. Díky všem.
Zároveň děkujeme vírským za pozvání, skvělou organizaci a přejeme Jiskře Vír k jejich kulatému výročí vše dobré a mnoho dalších úspěšných let.

Do posledního mistrovského utkání sezóny jsme šli s motivací uspět v Pelhřimově a udržet páté místo v KP, což by bylo obrovským úspěchem. Utkání mělo náboj, emoce a řekněme, že se hrál i hezký, rychlý fotbal. Bohužel opět bez gólů z našich kopaček.
Nemoci, které nás provází celé jaro se opět projevují. Nehrajeme špatně, dostáváme se do šancí, ale neproměňujeme. Dnes v první půli řekněme 3–4 obrovské. Gól dostáváme z rohu (klasika), a druhý po té, co propadneme na prostředku hřiště a namísto, co bychom vystavili 3 hráče do ofside, jeden náš stoper před couvá před třemi hráči za naši obranou. Druhá půle už stojí spoustu sil. Inkasujeme ještě dvakrát, kosmeticky koriguje Petr Holánek. Soupeř si vedení pohlídal. Co však musíme ocenit je nasazení a bojovnost, které v některých utkáních chybělo.
Jaro končíme s bilancí dvou remíz, osmi proher. Bez výhry. V tabulce nadstavbové části prvních šesti týmů, na posledním, šestém místě. Když se na to podíváme takto, spokojení být nemůžeme. Naše hra má spoustu nedostatků, které silní soupeři odhalují téměř v každém utkání.
Nutno ale vzpomenout, že jsme v soutěži nechali za sebou týmy jako Humpolec, Vrchovinu, Velké Meziříčí, Okříšky, Bystřici n. P. a Světlou nad Sázavou. Ve spoustě utkání, i těch prohraných, jsme zanechali velmi dobrý dojem ze hry. Jsme šestí v Krajském přeboru. V soutěži velkých měst, krásných stadionů a sportovních areálů, ze kterých přímo čiší obrovská podpora měst a sponzorů. V soutěži týmů z obrovskými hráčskými základnami. V soutěži, kde jsme asi čím dál větším „exotem“ co do infrastruktury, počtu hráčů, kvality trenérů a realizačních týmů.
O to více však musíme ocenit letošní úspěch družstva starších žáků, které není výsledkem náhody, ale devíti let systematické práce od přípravek až sem. Výsledkem dřiny, potu, mnoha hodin strávených tréninkem a cestováním na něj. A byli bychom rádi aby byl jakýmsi povzbuzením a hnacím motorem té hrstky lidí, kteří ještě za klub bojují a věnují mu svůj volný čas, od dobrovolných funkcionářů, trenérů všech katergorií, hráčů až po lidi, co se starají o hřiště a areál. Každý z těchto lidí má na tomto úspěchu svůj díl. Ten největší má však tým hráčů, kteří toto dokázali. Samozřejmě – šesté místo v žákovské kategorii se nijak nezapíše do dějin a není to počin, o kterém by se mluvilo léta. Ale v kontextu prostředí a podmínek, ve kterém pracujeme je to určitě velká věc, skvělá reprezentace. Celému týmu patří velký dík. Byla radost a obrovská zkušenost s Vámi pracovat.

S domácím stadionem jsme se chtěli rozloučit určitě lepším výsledkem, bohužel naše nekvalita v zakončení nás hodně sráží, a tak poslední domácí vystoupení hodnotíme jako nepovedené.
Herně se jedná z obou stran o ne příliš pohledné, ale vyrovnané utkání. A tak zatím co v prvním poločase pálíme 4 stoprocentní šance, soupeři stačí si žádnou nevytvořit a vede 0:1 po té, co máme míč na noze někde 30 metrů před vápnem, ale pouhým nedůrazným píchnutím do něj, namísto toho, co bychom ho odpravili do bezpečí, dáváme druhou možnost soupeři postupovat dál. Nedá se ani říct, že by obešel naše hráče. Nejprve se zarazil o jednoho obránce, ale oražený míč od noh získává zpět, aby narazil do druhého obránce. A jen důraz a chuť vyhrát souboj ho dostává tváří v tvář Fandovi.
Začátkem druhé půle nepouštíme soupeře téměř za polovinu hřiště. Bohužel miskou na vahách je Tom Přikryl, který hraje celé jaro zraněný a dostává jen malé porce minut. V dobách, kdy je mimo hřiště se soupeř přeci jen dostává do šancí. Jednu obrovskou likviduje Fanda Prudký. Bohužel ale přichází také situace, kdy jeho nedůrazný odkop končí na kopačce soupeře a ten mu posílá míč přes hlavu, kdy se Fanda nestíhá vrátit do optimálního postavení. A tak opět z ničeho dostáváme druhý gól.
Na velké šance asi 6:1, skóre ale 0:2. V závěru vrháme vše dopředu a soupeř trestá potřetí.
Domácím fanoušek se tentokrát z gólu neradoval. Oproti minulému týdnu chybělo nadšení a touha po výhře. Nepodali jsme vyloženě špatný výkon, asi až na závěr utkání, který byl v křeči a v tu chvíli nepomáhají klukům asi ani „odborné“ výklady zpoza hřiště o tom, co vše udělali špatně a jak je to hrozný, od diváků. Ale i s tímto se musí naučit žít a hrát. Pravdou ale je, že dnes jsme se opět porazili samy. Máme možnost ještě jedné nápravy a to příští víkend v Pelhřimově.

Prohrát nechcete nikdy. Ale když se to má stát, ať to bývá po takovém výkonu, jako dnes. Nejsilnějšího soupeře jsme trápili do posledních chvil a přiváděli ho k zoufalosti. Bohužel jsme většinu zápasu jen doháněli Chotěboř ve skóre a zlomit nás se jim podařilo až v závěrečné desetiminutovce.
A přitom mohlo být veselo už na začátku. Štěpán Krytinář sám nedokáže vysvětlit, co se stalo. Dostal míč za obranu, dostal se za stopery, obešel golmana a před prázdnou bránou ...... si dal ještě jeden dotyk, který ho zbrzdil a zamotal se mu pod nohy, místo co by poklidil.
A tak soupeř trestal v 17 mitnutě, i když jsme do dvou minut odpověděli právě Štěpánem.
Do poločasu bohužel inkasujeme znovu, kdy se snad poprvé ve 34. minutě prosazuje bombarďák Medek, na kterého jsme si chtěli dát pozor. Ale hrajeme dobře, plníme pokyny do defenzivy a velice silného soupeře držíme na dostřel.
Kluci sami o poločase cítí, že dnes to je dobré a jdou odhodlaní do druhé půle. Hned v úvodu se prosazujeme po té, co Štěpán Krytinář dostává míč na Vojtu Šejnohu, který dnes hrál velké utkání a srovnáváme.
Soupeř je hodně zaskočen a po nástupu do druhé půle jsme i mírně lepším týmem. Až do 54. minuty věříme tomu, že tento zápas zvládneme. Bohužel dostáváme další gól a víme, že otočka už bude velmi těžká. Jenže ono je za 2 minuty jinak, kdy opět Štěpán Krytinář větrá zadní řady a srovnává. Zápas má opravdu náboj. Soupeř je evidentně frustrovaný a po té, co hru přiostřil Ondra Tomášek skluzem, za mě (i dle sudího) čistým přes míč, i lavička soupeře vyskočí jak čerti z krabičky a reklamují faul. Na chvíli planou emoce i mezi střídačkami.
Pak bohužel přichází dvě kontroverzní chvilky. Minuta 59 a Fanda na dvakrát likviduje střelu soupeře. Pro vypadený míč v leže natahuje a zakrývá oběma rukama. Dobrou vteřinku jej drží, když jej dojíždí soupeř a vykopává z rukou. Gól platí.
Každé vedení soupeře je pro nás problém. Kluci hrají na hranici svých možností, síly evidentně docházejí. Spousta kluků už teď jede na výpary. Ne však Vojta Šejnoha, který má za druhý poločas několik zisků na kraji zálohy ještě na půli soupeře a posílá nebezpečné míče do šestnáctky.
V 63. minutě jeden takový míč dostává Štěpán Krytinář a dává si ho mezi dva soupeře. Uklouzne, jenže rozhodčí píská a ukazuje na značku pokutového kopu. Netuším, jestli to byla chyba, nebo jen kompenzoval předešlou situaci, každopádně opět chyba, tentokrát v náš prospěch. Penaltu proměňuje Štěpán Janeček.
Chtěli jsme konečně získat zápas na naši stranu. Pár dobrých situací má Vojta Šejnoha se Štěpánem Krytinářem. Jednu velmi dobrou má Petr Holánek. Nepovedlo se.
Bohužel došli baterky, zatím co rychlý a silný Medek má stále nabito. V 73. minutě nám soupeř opět odskakuje na rozdíl jednoho gólu po jeho bombě pod klacek. Vše vrháme do útoku, a i když zvedáme ruce i po páté, kdy Štěpán Krytinář sahal po hattricku, golmana překonal ale míč za brankovou čáru nedojel a zastavil se těsně před ní. Za 3 minuty ale opět brejk a Medek znovu pálí. Z kraje zálohy nás pak větrá ještě výborně hrající Vogel, kterého jednou likviduje Fanda skvělým zákrokem, v poslední minutě už byl úspěšnější soupeř.
Výsledek 4:7 vypadá jednoznačně, ale až tak jednoznačné to rozhodně nebylo. Znovu se budeme opakovat, když řekneme, že dokážeme trápit i to nejlepší, co v soutěži je. Ať už to byla dnes Chotěboř, nebo dubnový zápas v Bedřichově, který nám taky utekl jen těsně. Bohužel ještě tyto zápasy nedokážeme přetavit v body. Pokud bychom podobně dokázali hrát i v ostatních zápasech, jistě bychom měli bodů mnohem více. Těžko odhadnout, co dnešek udělá s hlavami kluků, protože jejich zklamání z výsledku bylo po závěrečném hvizdu veliké. Jestli to bude jen další prohraný zápas z mnoha jarních, nebo si odnesou to, že odehráli vynikající utkání se soupeřem, který jim před několika týdny nadělil 11:0. Uvidíme v posledních dvou utkáních.
Spousta dnešních výkonů byla nadprůměrných, ale jeden přeci jen vyčníval, a to i v kontextu předešlých zápasů, které byli spíše slabším průměrem. Kluci se nebudou zlobit, když dnes vyzdvihnu Vojtu Šejnohu, který už v Polné naznačil, že se konečně vrací do formy a dnes to přetavil ve skvělej výkon.
Díky všem za nasazení a přístup.

Taková už naše klasika. Žádnej ofenzivní koncert se úplně nekoná, ale jsme pracovití. Bohužel nás sráží obdržené branky. Návod pro všechny je jednoduchý – pošli tam centr ze strany a buď důraznej.
Ač se nabírání hráčů věnujeme a určitě jsme jej zlepšili, ještě to není ono. V 18. minutě dostáváme gól jak jinak, než z rohu, zadní tyč.
První půle ustrašená, málo bojovnosti. Druhá velké zlepšení, dokonce vyrovnání po té, co Petr Holánek odpresoval soupeře a vypadený balon poslal přes hlavu mírně vylezlého golmana chytře Vojta Šejnoha. V této fázi zápasu jsme jasně lepší, ale velké šance chybí.
Naopak dokážeme přestát několik dobrých příležitostí soupeře, bohužel zase inkasujeme z ničeho, kdy jednu z mnoha situací prostě neopravíme z vápna a na zadní tyči nám to opět padá do prázdné nepokrytým hráčem.
Těžko se tento zápas hodnotí. Při vší úctě k soupeři myslím, že je v našich silách je porazit. Série proher má asi svůj vliv na sebevědomí hráčů. I když některé výkony byli hodně dobré, v některých případech to nestačí.
Tři kola do konce snad ještě najdeme psychické síly na to nějaký ten bodík urvat. Navázat budeme chtít na dnešní druhou půli.

Dnes jsme na soupeře absolutně neměli. Velkým zklamáním je přístup k celému utkání a jakási neschopnost mezi hráči se na hřišti porovnat navzájem. Soupeři stačilo asi 15 minut a bylo po zápase.
Po dlouhé době jsme ve velmi dobrém počtu, nicméně se nedá mluvit o tom, že by navrátilci byli ve formě. V poslední době omíláme dokola naše neduhy a soupeř nám dnes ukázal, že jsme se nedokázali posunout ani o píď.
Na čtvrtečním tréninku hráči sami otevřeli téma vstupů do utkání. Dlouhá rozprava a hledání možností, jak z toho ven příliš k ničemu nevedla. Na rozcvičce bylo opět 15 mrtvol, které nemluví, nedokážou se popohnat k většímu tempu a důrazu. Toto si přenášíme do kabiny a následně na hřiště.
Standardní situace a nabírání hráčů bez míče – další obrovské téma. Dnes nám hned při prvním rohu nabíhají do prostoru před bránu tři osamocení hráči, nejmenší z nich dává gól hlavou už v 7. minutě.
Práce s délko a šířkou hřiště – asi po čtvrt hodině museli slyšet až v Tišnově, co si o dané činnosti myslím.
Důraz v soubojích – nejen v Tišnově, ale i na kopečku v Bystřici v ten samý moment.
Dnes jsme totálně vyhořeli. Spousta hráčů hraje se zraněními, na lavičce máme buď ty, co nemají natrénováno, nebo ty, kteří nejsou ochotní dát do hry patřičnou bojovnost a o místo se poprat. Bez pravidelného tréninku nejde dělat fotbal ani na té nejnižší úrovni, natož na této. Není třeba výmluv, je jen o nás, jak na dnešek zareagujeme. První příležitost je v úterý na tréninku.

Anglické týdny končí, řekněme „na štěstí“. Nabitý program formou sobota, středa, sobota zakončujeme domácím utkáním s Pelhřimovem. Zároveň tak máme za sebou polovinu soutěže. Dnes lepší vstup do utkání, pak opět výpadek a řekněme „dobrý bod“ po obratu z 1:3, i když poslední šance utkání byla opět na naší straně a mohlo to být i veselejší.
Herně lepší nejsme, územní převahu má soupeř, i když do šancí se dostává jen díky standardkám. Vysocí hráči soupeře a naše nemoc v podobě nedůrazu ve vápně způsobují to, že každý roh či přímák pokaždé hodně smrdí gólem.
Do vedení jdeme ale my poté, co v 8. minutě jde mezi beky rychlonohý Štěpán Krytinář a jeho ránu vytěsňuje brankář na tyč. Vypadený míč sbírá Petr Holánek a vrací pod sebe do vápna. Po několika odrazech se k němu nakonec vrací a Petr nás posílá do vedení.
Bohužel držíme jen do 14. minuty, kdy dostáváme gól po rohu, o čtyři mintuy později prohráváme a do poločasové pauzy jdeme za vydatného deště s jednogólovým mankem.
Druhá půle začíná našim tlakem. Soupeře téměř nepouštíme za půlku, ale ne a ne míč dotlačit do brány. Bohužel přichází 51. minuta a soupeř proměňuje ojedinělou šanci a vypadá to s námi nedobře.
Už v 59. minutě se ale konečně prosazujeme i my Tomem Přikrylem, který bohužel hned po gólu opět odstupuje pro zranění.
Přichází pasáž, kdy se se soupeřem přetlačujeme o území. Začínáme mírně ztrácet. Rychle točíme hráče, kteří potřebují oddych a soustředíme se na poslední desetimintuvku, kdy nasazujeme ty, kteří dnes vypadají nejlépe, včetně mladého Lea Schabla (2011), který je zápas od zápasu lepší a začíná se prosazovat i mezi o 3–4 roky staršími kolegy.
V 72. minutě se dočkáváme toho, v co jsme doufali. Petr Holánek uniká za obranu a pod tlakem soupeřů z obou stran zachoval klid, posílá míč okolo golmana a vyrovnává. Velká škoda, že v poslední minutě s podobným klidem nepoklidil i centr Štěpána Krytináře, kdy se mu míč svezl po placírce přímo do náruče golmana.
Za posledních 5 zápasů během dvou týdnů prošel tým opět proměnou. Nevěřím, že ještě před měsícem bychom se dokázali zvednout z direktů, jako bylo dnešní dvoubrankové vedení Pelhřimova, nebo středeční s ještě lepším Bedřichovem. Začínáme poznávat opravdovou tvář fotbalu, která neodpouští chyby vzadu, nebo neproměněné šance. Takovou, která je o dřině, vyhraných soubojích, boji o každý metr. Takovou, kdy už si nevytvoříme 15 šancí za zápas, ale musíme zužitkovat ty 2–3, které nám soupeř dovolí a my naopak nedovolit příliš šancí jemu. A hlavně, že se dají zápasy i otáčet.
Tuhle soutěž jsme přirovnávali k Lize mistrů, kde se naše týmy potkávají s kvalitou, kterou dosud nepoznaly. Někdo může řict, že 3 porážky a dvě remízy jsou málo. Ano, jsou to pouhé dva body do tabulky. Tyto zápasy mají pro nás však úplně jinou cenu, z hlediska dalšího vývoje. Mohlo to dopadnout pěti velkými příděly, ze kterých bychom se už neotřepali. My první polovinu soutěže zvládli se ctí a určitě budeme ve druhé části nadstavby chtít navázat na tyto výkony a třeba si sáhnout i na nějaké to vítězství.

Na středeční dohrávku do Bedřichova jedeme s respektem, vědomi si kvality Jihlavského týmu, který byl po podzimu druhý v tabulce a my zde dostali obrovský příděl, i když v hodně okleštěné sestavě. Ani dnes nejsme v topu, někteří hráči hrají přes drobná zranění. Každý bod by byl obrovským úspěchem.
A ono nám to začíná podobně, jako na podzim, nebo nedávno v Chotěboři. První standardka ve druhé minutě a jako obvykle nám běží hráč soupeře sám na zadní tyč a poklízí. Minuta 5., náš aut na půlce, vhozený jakýsi alibistický padáček kamsi, prohraný souboj a díra mezi obranou a zálohou dostává Bedr do druhé šance a prohráváme 2:0. Na lavičce už jen čekáme, jaký zmar to dnes zase bude, podobně jako před nedávnem v Chotěboři. Zmatkujeme, ani z lavičky nejde v tu chvíli zrovna pozitivní atmosféra, hráči na sebe pokřikují. Snažíme se je zklidnit a minimalizovat příděl, který očekáváme.
Jsme stále pod tlakem, ale tu a tam vyhrajeme souboj, tu a tam dostaneme míč na druhou půli hřiště a vytlačíme soupeře daleko od brány. Tu přežijeme nějakou šanci, tu zase získáme kousek území my. A přichází 15. minuta a Petr Holánek si nachází pas za obranu, natlačí se mezi stopery a vyplouvá tváří v tvář golmanovi. Proměňuje.
Bedřichov je lepší na míči, ale kluci směrem dozadu bojují srdnatě a drží nás zápas od zápasu lepší Fanda Prudký v brance, který během prvního poločasu chytil minimalně 4 jasné góly.
Blíží se konec poločasu a rozběháváme Toma Přikryla. Ten kluk je bombarďák. Je na hřišti ani ne 5 minut. Jednak se naše hra opět mění, dokážeme kombinovat, nejen nakopávat. Ale hlavně se 3 minuty před koncem poločasu rozbíhá za obranu a sbírá míč ze vzduchu, dělá kličku golmanovi a je vyrovnáno.
Chceme poločas dohrát na remízu. Ale Tom ne. Na vápně si bere míč dovnitř, obchází stopera a vytlačen z úhlu vrací Peťovi Holánkovi lahůdkovou přihrávku z Bíteše na zadní tyč do prázdné brány. Vedeme a rozhodčí píská poločas.
Do druhé půle jdeme s tím, že je to soupeř, který musí hrát. My budeme i nadále důslední a trpěliví. A jsme. Tlak soupeře je obrovský, musíme často střídat, protože zdravotní neduhy se ozývají čím dál více. V 55. minutě už soupeř přeci jen srovnává. Chceme pokračovat v tom, co hrajeme a zkusit udeřit na konci. Už už uvažujeme o opětovném vyslání Tomáše Přikryla do hry, když jednu z mnoha velkých šancí opět soupeř proměňuje. Posledních 10 minut dáváme na hřiště to nejlepší, co máme. I Štěpán Krytinář, který druhou půli vůbec nehraje to jde ještě zkusit a nutno říct, že je velkým oživením. Hraje se nahoru dolů, obrany na obou stranách jsou pevné, když tu najednou míří přihrávka do ulice na Vojtu Šejnohu. Je o něco delší, ale Vojta se k zakončení dostal, jen se mu těsně nepodařilo vyběhnuvšího brankáře přehodit a ten střelu vytěsnil mimo bránu. Obrovská škoda.
Bedřichov byl kvalitou úplně jinde. Takového soupeře můžeme porazit jen když se sejde všechno – sestava, zdraví, extrémní bojovnost a nadstandardní výkony všech. Škoda začátku, my jsme pracovali opravdu dobře. Nadstandard tam byl u většiny hráčů, nejvíce však musíme vyzdvihnout mimo Toma Přikryla ještě Fandu Prudkého, který je poslední 3 zápasy obrovskou oporou. Kluci se dnes přesvědčili, že se můžou rovnat i s těmi nejlepšími v této soutěži, pokud k tomu přistoupí zodpovědně. Žádnou chybu takový soupeři neodpouštějí. Proto škoda, že to nebylo vyjádřeno bodem. I tak doufám, že odjížděli s hlavama nahoře, protože zde, myslím, nechali všechno. Díky za výkon.

Lekce z efektivity, poctivý a pracovitý výkon všech a návrat některých hráčů nám přinesli první jarní bod.
Po vyřazení z poháru v týdnu jsme se museli rychle otřepat. Trošku naděje dávají zprávy od lékařů, kdy tříslo Tomáše Přikryla není nakonec vážné a chce jít zkusit alespoň chvíli. I Peťovi Holánkovi se po návštěvě lékaře jistě ulevilo, že nejde o nic vážného a taktéž je v nějakém omezeném režimu schopen pomoci.
Chceme hrát na 0 vzadu a doufat v brejk. První půli jsme prakticky celou pod tlakem. Co hůř, už v 7. minutě opět nevystoupíme proti střelci a prohráváme. Hru se nám daří držet okolo vápna, ale přece jen se Bíteš trpělivým obléháním dostává do tří slibných šancí, které jsme naštěstí přestáli a drželi nás v naději.
Blíží se konec poločasu (hráno na 40 min). Kolem 35 minuty vypouštíme na hřiště Toma Přikryla. Hned první akci se prosmýkl po straně přes dva hráče, jeho přihrávku „pod sebe“ do vápna ještě nevyužíváme. Běží minuta 39 a právě dva navrátilci do sestavy nás dostávají do hry. Petr Holánek si skvěle pokryl dlouhou přihrávku a uniká, i když je vytlačen na kraj hřiště. Brejk však dobře doplňujeme a zatím co Štěpán Krytinář je na přední tyči pokryt, Peťa nachází lahůdkovým bochánkem přes obranu na zadní tyči osamoceného Přikryla a ten hlavou poklízí.
Zdá se, že tříslo drží, chceme tedy Toma dostat do hry na 10–15 minut. Hra se kompletně mění a my jsme najednou dominantní. Vedle Tomáše roste i výkon Radima Lepky a Toma Navrátila ve středu zálohy, i útočníci mají lepší servis. Do vyložených šancí se ale nedostáváme.
S přibývajícím časem se ozývají zranění a musíme Toma a Petra více střídat. I Štěpán Krytinář není po jednom souboji úplně v pořádku. Vyloženě obětavý výkon podává Alex, který se vrátil více jak po půl roce a hodně se pere s kondicí a na jeho pohybu je dlouhá pauza znát. Dnes zvládl velkou porci minut se zaťatými zuby. Zápas je vyrovnaný, i když mírně na vrch má přece jen soupeř. Druhá půle přinesla mnohem zajímavější a pohlednější fotbal, ale góly už ne.
Jsme spokojení s bodem z venku, ale hlavně s výkonem všech hráčů do jednoho. Dnešní bod je odměnou za skvělou práci.

Ta tam je pohoda z přípravy. Zranění nás kosí a v sestavě hodně improvizujeme. Naši hru zdobil silný střed a schopnost udržet míč na hrotu. Toto se momentálně rozpadlo. A i když se nám povedlo přežít třikrát smrt skvělými zákroky Fandy Prudkého a šli jsme do vedení po jediném úniku Štěpána Krytináře, nepovedlo se nám udržet vedení a poločas prohráváme 2:1.
Do druhé půle jsme trošku změnili rozestavení. Co je pozitivní, konečně se v naší hře objevuje bojovnost. Prvních 15 minut druhé půle alespoň získáváme území, i když do šancí se příliš nedostáváme. Třetí gól bohužel dostáváme, když Fanda drží míč v rukou a soupeř mu jej vykopává. Rozhodčí, ke kterým se obyčejně nevyjadřuju, byl pouze loutkou, která se bála do zápasu jakkoli zasáhnout. Faul ten pán moc nepoznal, když už šel ve druhé půli Štěpán Krytinář sám na bránu a přišla kosa ze zadu, tak vytáhl alibisticky pouze žlutou kartu. I na druhou stranu přehlédl penaltu, která se měla kopat proti nám. Nepláčeme, neschováváme se za to, že jsme těžkopádní, bez nápadu a zbrklí v zakončení (minimálně dvě akce se měli skončit gólem, ale prostě nejsme v pohodě). Tečku za zápasem dostáváme opět po rohu, což je naše nemoc a tři góly ze čtyř dostáváme proto, že chybí důraz a vznikají nám tak závary v našem vápně. Těžko říct, jestli bychom v sobě našli sílu s utkáním něco udělat, spíš ne. Ale zápas by byl alespoň napínavější a určitě hrubě ovlivněn byl, i když ne schválně. Jsme prostě na úrovni, kdy musíme tu a tam i takovouto bídu skoustnout.
Pozitiva určitě jsou. Už po rozcvičce přichází Jirka Lepka od brankáře s tím, že Fanda vypadá nezvykle soustředěně a natěšeně. Dnes nejlepší výkon za poslední měsíce. Post stopera nám zalepil Pepa Dufek z mladších a obstál hodně slušně. Stejně jako Jirka Klíč na kraji zálohy, který se nebál brát na sebe zodpovědnost a chodil si aktivně pro míče, i když dostával hodně naloženo od soupeřů o hlavu až dvě vyšších. A už zmíněná druhá půle, kdy prohráváme a hra hodně drhne. Hru hodně zjednodušujeme a musí přijít ona bojovnost, po které voláme. Oba Radimové Hájek a Lepka jsou hodně aktivní, soubojový hráč je i Kuba Réman ač postava tomu nenapovídá. Štěpán Krytinář se zase snaží větrat soupeře rychlostí a je škoda jeho velké zbrklosti, protože není příliš soupeřů, kteří by ho dokázali chytit a gólů z jeho strany mohlo být více. Rychlostí i sílou v soubojích oplývá tradičně i Martin Kocourek. Na tomto se dá stavět a opřít se ve chvílích, kdy chybí fotbalovost. A zřejmě se v tomto režimu bude odehrávat většina jarní části.
Hráčům patří dík za nasazení ve druhé půli.

Den, kdy je téměř vše špatně. Nejlepší soupeř, kterého můžete v této soutěži potkat. Individuální kvalitou se mu může rovnat zhruba třetina týmu. Potřebujete být v plné síle, ve formě, koncentrovaní a bojovní. My neměli ani jedno.
Chybí několik hráčů, navíc tom Přikryl po poločase už nenastupuje. Předzápasová rozmluva je zbytečně dlouhá, protože se ukázalo, že vlastně nejsme schopní plnit jediný bod. Ve všech bodech se s uznáním skloníme před kvalitou soupeře vyjma dvou, a to je koncentrace a bojovnost.
Soupeř rozehraje prochází středem jak mezi kuželi a gól. Na tabuli svítí druhá minuta a prohráváme 2:0. Někdy v 5. minutě stavíme zeď proti přímáku. Stojíme asi 15 metrů za balonem. Z lavičky jde opakovaně asi 5× pokyn „Jste daleko!“. Pak už je to s řevem. I milosrdný rozhodčí posouvá zeď dopředu a my vlastně nechápeme, co po nás ten člověk chce.
Asi čtyřikrát nabijeme soupeři přihrávkou nebo ztrátou na našem velkém vápně. Opaření, rozhození úplně mimo. Náš výkon byl až na drobné momenty naprosto trapný. Naše psychika je křehká, jekmile to nejde samo, jsme ztracení. Chybí válečníci, chybí někdo, kdo by dokázal tým zklidnit. Ti, kteří se pokusili alespoň o něco v tom často zůstávají sami.
Znovu nutno říct. Chotěboř je jednoznačně nejlepší tým, který jsme potkali. A my si musíme každý sám v sobě rozmyslet, jestli se proti takovým soupeřům dobře vyspíme, nachystáme se na zápas, už do rozcvičky půjdeme s chutí. A nebo budeme jezdit otlačení, zívat v kabině, pokyny pouštět uchem dovnitř, druhým ven. Souboje budeme hrát tak na půl. Jestli pro nás bude výhrou, že soupeře minimálně potrápíme a uděláme mu to těžké. Nebo mu zápas odevzdáme a sklidíme posměch, jako tomu bylo dnes. Nehraje se na jednotlivé lepší nebo horší výkony. Dnes jsme všichni do jednoho absolutně propadli. Budeme mít možnost odvety, uvidíme, jak k tomu přistoupíme.
Gratulace Fildovi Bednářovi k premiéře, ač hodně hořké, v našem dresu. Dále Alexovi Mychajlyšynovi k návratu na hřiště po velice dlouhé době.

Náš postup do elitní šestky jsme přirovnávali k postupu českých týmů do Ligy mistrů. Jako nováček KP jsme se dostali někam, kde pro nás bude každý zápas ohromně těžký. O to snad zajímavější.
Dnes jsme bohužel dojeli na naši nemoc, proměňování šancí. Hned v první minutě jsme vytvořili závar, kdy jsme na třikrát nedostali míč do sítě. Jsme jasně lepší, i když soupeř hrozí z brejků. Když jdeme do vedení gólem Přikryla okolo páté minuty, zdá se, že bychom se mohli uklidnit. Za nedlouho je však srovnáno z jednoho brejku. Když spálíme asi 4 tutovky, zdá se, že se do kabin půjde za nerozhodného stavu. Dvě minuty před poločasem však Tomáš Navrátil proměňuje svoji šanci a jsme opět na koni.
Chceme hrát trpělivě, bez chyb v zadu a čekat na šanci. Bohužel už 3 mintuy po začátku druhé půle je závar v našem vápně, máme míč třikrát na kopačce, ale nedokážeme ho odpravit do bezpečí a je srovnáno. Náš výkon je do té doby neslaný, nemastný. I když znovu máme dvě až tři čisté gólovky, dnes prostě gól nedáme.
Co hůř, v 66. minutě opět prochází urostlý útočník soupeře do vápna a bombou k tyči proměňuje, když je Kuba u tyče včas, ovšem razance a mokrý míč udělají svoje míč prokluzuje mezi rukama, poskočí na čáře a převalí se do brány.
Odpovědět jsme nedokázali. Mrzí to o to víc, že kluci sami cítili, že měl být poločas minimálně o tři až čtyři branky a nebylo co řešit.
I takový dokáže být fotbal. I taková bude naše „Liga mistrů“ v krajském přeboru. Nedovolí chybu, neodpustí zahozené šance. Jedem dál, příště budeme chtít navázat na herně dobře zvládnutý první poločas dnešního utkání. Gratulace k premiérovému startu za starší žáky Tomovi Hovorkovi a Ondrovi Novotnému.

Z hrušky dolů. Dnes jsme zápas nezvládli. Nejlepší finální přihrávky mají krajní beci, bohužel do šancí soupeři. Ve středu jsme nedůrazní.
Směrem dopředu pak řešíme situace příliš složitě. Hned první situace charakterizuje celé utkání. Tváří v tvář brankáři, který navíc vyběhl pozdě trefujeme střed brány, hned z protiútoku inkasujeme. Tomáš Přikryl se správně ptá: „Jak může přejít přes čtyři?“. Zatím co herně dominujeme, soupeři nabízíme snadné góly.
Pracujeme dál, dva týdny do prvního mistráku.

S Tišnovem se potkáváme v přípravných utkáních už tradičně. Tradicí se stává i to, že se nejsme schopní sejít. I když nejsme komplet, dnešní sestava se značně blíží tomu, jak bychom chtěli nastupovat běžně a tak jsme konečně mohli v Tišnově i něco předvést.
První půle byla převážně v naší režii. Skóre otevřel Přikryl, druhý přidal z penalty Lepka po té, co si vzal míč do vápna opět Přikryl a soupeř jeho průnik řešil mimo pravidla.
Do druhé půle jsme udělali pár změn. Fanda Prudký bojuje s rozehrávkou, proto šel do pole, do brány pak putoval Kuba Réman, na Jeho místo do stopera se vedle Fandy posunul Tomáš Navrátil. Na chvíli nás to dostalo ze hry. Vlastně se ukázalo, jakým motorem střední řady se Navc stal. Na gól na 2:1 jsme dokázali zareagovat po akci Štěpána Krytináře, který předložil Petrovi Holánkovi lahůdku. Ke konci už docházela síla, soupeř snížil, ale v závěru to vzal na sebe Radim Lepka, který se uvolnil za velkým vápnem a míč zatočil nechytatelně na zadní tyč.
Dnešek nás utvrdil, že jdeme správnou cestou. Hra je koukatelná, i když místy hoříme vzadu. Naopak se začínáme prosazovat z křídelních prostor a pozice pod hrotem hodně sedí Radimovi Lepkovi. Uvidíme, jak toto vše bude fungovat ve velice těžké jarní skupině „o titul“, kde nás čekají všichni soupeři z řady velice silných. Do sezóny půjdeme s velkým respektem, nikoli však se strachem. Velice dobrý zápas opět ze strany mladších Pepy, Lea a Jirky.

Další přípravna a hodnocení v podobném duchu, jako minulé v Tišnově. Herně slušné, do koncovky se nedostáváme kvůli nepřesnostem. Hodně nám vázne rozehra od brány.
Lepíme obranu, kde nám ubývají hráči. A tak dnes zůstal jedinou stálicí Kuba Réman, vedle něj se poprvé na stoperu objevil Ondra Tomášek, na krajích už podruhé Radim Hájek a z mladších pak velmi dobře zapadl Pepa Dufek. Jirku Klíče vidíme spíše v ofenzivnějších pozicích, ale dnes se nám hodila jeho univerzálnost a byl také využíván na krajní obraně.
Za příklad dávám kluky z ročníku 2011. Aktivita Adama Havlíčka a jeho touha hrát co nejvíce s míčem, neustálá nabídka a chování v soubojích můžou být dobrou inspirací některým starším kamarádům. Premiéru za starší žáky si úspěšně odbyl Leo Schablo, který také hýřil aktivitou. Po jeho akci ze strany hřiště, kdy se uvolnil podél brankové čáry a pod sebe hledal jednoho ze spoluhráčů, jehož zakončení golman vyrazil opět k Leovi, ten z dorážky trefil tyč. Míč v bráně skončil po následné trmě vrmě, kdy odkop z malého vápna trefil do zad hráče soupeře a od něj skončil míč v bráně. Druhý gól dal opět po akci ze strany mazácky „za patou“ Petr Holánek. Škoda penalty kterou jsme nesmyslně vyrobili v závěru utkání.
Jak už bylo řečeno, máme spoustu rezerv ve hře. Ale jsme ve fázi, kdy by bude kondiční blok pozvolna přecházet do herní praxe a máme měsíc na to tyto drobnosti doladit. Za mě je ale příjemné překvapení, jak si dokážeme vyhovět ve středu hřiště. Dnešní výkon hodnotím opět pozitivně.

Přes velmi mnoho absencí jsme odehráli utkání s Tišnovem, doplněni brankářem a dvěma hráči do pole od dnešního soupeře.
První půle byla 25 minut vyrovnaná. Zatím co my jsme některé akce do koncovky nedotáhli, nebo jsme zakončili nekvalitně, soupeř přede jen sehrál jednu hezkou akci a šel do vedení. V krátké době pak následovali dvě nedůslednosti v naší rozehrávce a věnovali jsme soupeři poločasové vedení 3:0.
Do druhého poločasu jsme si chtěli vyzkoušet novou variantu rozestavení, která nám myslím může sedět. Kluci sami si tuto variantu chválili. Soupeře jsme téměř do ničeho nepustili, i když nutno říct, že ani my jsme nebyli nebezpeční směrem dopředu.
Nicméně můžeme říct, že jsme na úvod odehráli hodně slibné utkání, někteří kluci dostali nový post a zhostili se jej dobře. Snad nám v dalších utkáních ještě zamotají hlavu marodi.
Tišnovu díky za zapůjčení hráčů.