Muži "A" - aktuálně

Těžko se mě hodnotí utkání, ve kterém jsme si dopředu nevytvořili za celé utkání vůbec nic. Vůbec nám nepomohl fakt, že se hrálo na umělce, na které jsme byli naposledy v březnu, zatímco domácí na ní určitě v posledních týdnech potrénovali. To není výmluva, ale fakt, neboť na umělce jde o trochu jiný fotbal než na přírodní trávě. Přes přetrvávající problémy se sestavou jsme neodehráli špatnou 1.půli. Domácí sice byli více míči, ale kromě pár pološancí jim naše obrana nic nedovolila. Režie se tak ujal jinak docela přesný a dobrý sudí a dvěma podivnými penaltami rozhodl o výsledku utkání. Kamerový záznam není moc kvalitní, přesto po jeho shlédnutí je docela zřejmé, že první „penaltový“ zákrok nezákrok se stal vně šestnáctky a druhá pentle byla nařízena za postrčení v souboji čtyř hráčů o centrovaný míč – podobných postrčení nejen v tomto utkání je na fotbale k vidění mnoho a rozhodčí si mohou vybírat zda písknou či nikoliv. Za stavu 2:0 pak naše hra upadla do podprůměru a utkání se dohrávalo plně v režii domácích.

Sestavu k utkání o šest bodů jsme opět skládali velmi těžko. Šest absencí je příliš mnoho, na lavce nakonec zůstali jen dva náhradníci a když po 1/2 hodině musel pro zranění ze hřiště Vojta, bylo ještě hůř. Přes všechny potíže družstvo od začátku šlapalo, a odměnou pro všechny byl vedoucí gól. Domácím se však podařilo po dvou chybách skóre otočit a v situaci, kdy musel krátce po 2.brance domácích ze hřiště další zraněný hráč (Láďa) se ukázal charakter družstva. Snaha o vyrovnání přinesla ovoce dvě minuty před koncem, kdy za udeření do hlavy nařídil sudí penaltu. Tu s přehledem proměnil Lukáš a plichta byla na světě.
Poděkování opět směřuji celému týmu za fotbalový projev, velkou bojovnost a vůli po dobrém výsledku. Z jednotlivců zaslouží absolutorium Michal s Adamem a Pacou, kteří na záloze naběhali neuvěřitelné množství kilometrů. Bod z tohoto utkání je sice málo a mnoho neřeší, ale vzhledem k vývoji skóre jej musíme s pokorou přijmout.
P.S. V pondělí jsem si přečetl komentář na „fotbal u nás“ někoho z domácích a nemohu nereagovat. Prohlédl jsem si záznam celého utkání a musím odmítnout, že domácí po přestávce převzali režii utkání. Zápas byl vyrovnaný, útoky, stejně jako chyby, zkažené přihrávky a ztráty míčů se střídaly na obou stranách. A komentář penalty je hodně mimo. O tom, že obránce s č.12 zasáhl Matěje rukou do obličeje není pochyb stejně jako o tom, že se vše stalo uvnitř šestnáctky. Zda byl úder na penaltu nechci posuzovat, sudí to tak viděl, možná jsme na rozdíl od mnoha situací v minulých utkáních měli trochu štěstí. A k tomu, co jsme si vyslechli po utkání při odchodu do kabin jen dodávám: Sražení Matěje domácím brankářem mimo šestnáctku v 1.poločase bylo určitě na ŽK (která nepadla), možná se mohlo i červenat. Tedy opět – remíza asi sedí, i když bod je pro oba málo.

Poslední podzimní utkání na domácím hřišti jsme nutně potřebovali zvládnout. Kvůli zraněním a karetnímu trestu Honzy nás bota tlačila hlavně na místech obou stoperů, kde nakonec velmi dobře zaskočili Lukáš s Tomášem. Ale ani soupeř na tom nebyl s absencemi lépe a také těžko skládal sestavu. Myslím, že kluci utkání zvládli na výbornou, pouze v krátkém časovém úseku na začátku 2.poločasu si zkomplikovali situaci. Nejdříve nechali hosty snížit na 2:1 a za stavu 3:1 vyrobili zbytečnou penaltu. Zápas nejspíš zlomily dva okamžiky. Jednak naše rychlá odpověď na snižující branku hostů a krátce na to přísná penalta, kterou hosté neproměnili. Za přístup k utkání chválím všechny hráče, z jednotlivců bych rád vyzdvihl oba dnešní stopery, Adama na kraji zálohy a Matěje, který konečně střelecky procitl. Rád jsem rovněž za premiéru bratrů Pivovarčíkových. Závěrem na dálku zdravím trenéra hostů p.Munducha a děkuji mu za korektní chování po celé utkání a příjemný rozhovor po utkání.

K utkání proti Bedřichovu jsme nastupovali se zdecimovaným družstvem za což s odstupem týdne i po opadnutí emocí „děkujeme“ sudímu Nebolovi. Do branky tak musel být povolán Pavel Juračka, který nastoupil poprvé od 2.11.2014, kdy se podílel na remíze 2:2 v domácím prostředí s Rozsochami. Přes problémy se sestavou odehráli kluci velmi dobrou 1.půli, po dlouhé době vstřelili gól jako první. Hosté byli neškodní, za celou 1.půli nic neukázali a nevytvořili si jedinou šanci. Je proto hrozně, škoda, že se jim prakticky z ničeho podařilo vyrovnat. 2.půle začala dvěma rychlými brankami a za stavu 2:2 to dlouho vypadalo, že bychom proti hratelnému soupeři mohli bodovat. Vše bohužel zhatila série několika chyb, která vyvrcholila brankou v naší síti. K tomu následné zranění stopera Štefky a jeho vynucené střídání (již druhé po odstoupení Pavelky v 1.půli) dostaly naši hru do křeče. Hra na náhodu už mnoho pozitivního v naší hře nepřinesla, hosté hráli co potřebovali, mohutně zdržovali a to jim stačilo ke šťastné výhře. Výkon sudího tentokrát nechci nijak hodnotit, jeho rozdílný metr na obě družstva však byl evidentní.
Družstvu chci opět poděkovat za bojovný výkon, velmi dobrou 1.půli a snahu i po vynucených střídáních s výsledkem do poslední minuty něco udělat. Skutečností však je, že ke třem zraněným z Měřína přibyli další dva a v týdnu budeme řešit zda příští neděli bude k dispozici aspoň 11 zdravých kluků.

Kdo by v tomto utkání viděl jen 1.poločas a pak musel odejít, pak by konečnému výsledku nemohl uvěřit. Celý první poločas jsme byli lepší, více na míči a domácí se kromě pár rohů a standardek k ničemu nedostali. Výborný výkon na všech postech v 1.půli měl hned několik vad. Jednak se našim klukům nepodařilo zužitkovat ani jednu vytvořenou příležitost a také tvrdá, místy surová hra domácích. Dva údery do hlav dvou našich hráčů (nepotrestané) zcela rozbily naši sestavu, která vyběhla do 2.půle. Zatímco Dan se do branky po přestávce už nepostavil, Láďa to ještě zkusil. Když se ale asi po pěti minutách skácel na půlce bylo jasné, že je zle. Museli jsme povolat sanitku, která oba odvezla do nemocnice v Jihlavě.
Změny v sestavě byly fatální. Do branky se postavil Martin Vašíček, což velmi oslabilo naše útočné možnosti, na Láďovo místo na stoperu se ze zálohy zatáhl Pavel Humpola. Přes výše popsané kluci až do 70.min. drželi s domácími krok a nic nenasvědčovalo vysoké porážce. Aniž bych chtěl snižovat hru domácích, tak nebylo možné po celé utkání nevidět dvojí metr tragického sudího Neboly. Na jedné straně karty za prkotiny, na druhé straně zústaly sprosťárny z úst domácích hráčů a zmíněné údery do hlav Dana a Ládi bez potrestání. Klukům bych chtěl poděkovat za výborný fotbal do zmíněné 70.minuty, za bojovnost, fotbalovost a to, že se drželi všeho, co jsme si v kabině řekli. To vše vyústilo v to, že jsme poprvé od 1.kola neinkasovali v prvních minutách utkání a dokonce jsme s čistým kontem odcházeli o přestávce do kabin. Počínání sudího Neboly nemohu přejít bez dalšího komentáře. Ovlivnil nejen výsledek utkání, ale i složení naší sestavy do příštích utkání. Tím, že popsal nepravdivě faul, za který vyloučil Honzu, tím, že několik podobných zákroků na druhé straně nepotrestal a především tím, jak odlišný metr měl při pískání faulů a udělování karet. To jsou fakta se kterým ale nic nenaděláme. Dokud ale budou podobné figurky řídit fotbalová utkání, nebude na našich hřištích klid. Takoví rozhodčí nemají a nikdy nebudou míst respekt hráčů mimo jiné proto, že podléhají tlaku domácích diváků a často i hráčů a pod tímto tlakem pak neřídí utkání objektivně. To, že p.Nebola jednoduše řečeno pískat neumí je fakt a nic na tom nezmění jeho moc na hřišti, kterou mu dává píšťalka.

Gratulace celému mužstvu k prvnímu plnému bodovému zisku.
Devět vstřelených branek v soutěžním utkání mužů je událost docela výjimečná. Pohled do historických zápisů říká, že stejný počet branek vstřelili naši muži v utkání 7.kola okresního přeboru téměř přesně před 11 roky. V neděli 25.9.2011 skončilo utkání SKPN-D.Rožínka výsledkem 9:0. Ze současného kádru áčka nastoupil v tomto utkání Lukáš Jirásek, když odehrál celé utkání na levém halvu.

Po celkem obětavém výkonu jsme zase nechali všechny body soupeři. Je opět velká škoda neproměněných šancí a kaňkou zápasu byla hrubka, kterou odnesl červenou kartou Pavel Humpola. Pogratulovat musím Vojtovi Havigerovi za první vstřelený gól za muže !!!

Stejné chyby, stejné známky… Do poločasu jsme si nechali dát tři branky a bylo opět po zápase. Naivní hra a individuální chyby srážejí naši jarní suverenitu.

Dnes jsme dovezli cenný bod z Šebkovic, ale díky neproměněné penaltě je to trochu hořká příchuť. Pochválím všechny za bojovnost, ale fotbalově se musíme ještě zvednout.
PaV: Připojuji se k pochvale trenéra za poctivě odbojované utkání, ve kterém tvrdost domácích často hraničila s bezohlednou surovostí a jít do většiny soubojů znamenalo pro kluky mít určitý díl osobní statečnosti. Podle mého názoru byly v utkání dva, možná tři důležité okamžiky. Samozřejmě neproměněná penalta – to bych ale Vojtovi nevyčítal, protože to ve fotbale občas potká každého, kdo se k exekuci penalty postaví. Celému týmu ale vyčítám skutečnost, že již ve třetím utkání v řadě jsme nezachytili úvod utkání. A třetí okamžik? Do hlavy rozhodčím nikdo nevidí, ale to, že pan sudí měl v hloubi 2.poločasu vyloučit domácího kapitána, pan rozhodčí po utkání připustil, stejně jako sám hráč.

Další mistrovské utkání na domácí půdě skončilo pro nás fiaskem. Někteří hráči základní sestavy upřednostnili svoje zájmy nad tímto důležitým zápasem. V prvním poločase jsme po hrubých individuálních chybách darovali tři branky soupeři a bylo po zápase.
Je ale těžké se hněvat na hráče, kteří hrají na hranici svých možností, když ostatní třeba i kvalitnější jsou v době mistráku na dovolené nebo tancují… To si musí v kabině vyříkat hráči mezi sebou.
PaV: Emoce opadly, ale zklamání z tohoto utkání zůstává. Zvláště po dobrých výkonech v prvních dvou utkáních. K pohledu trenéra není co dodat. Katastrofický vstup do utkání a následná křeč ve výkonu většiny hráčů. Průměrnému soupeři pak jen stačilo hrát na údržbu, pečlivě bránit a zkoušet brejky. Třetí branka, kterou jsme stejně jako obě předchozí soupeři darovali, byla jen vyvrcholením zmaru. Mírné zlepšení ve 2.půli mnoho nepřineslo a branka 5 minut před koncem znamenala jen kosmetickou úpravu hrozivého skóre. Bohužel jarní lauf a respekt soupeřů jsou pryč...........

Těžké hodnotit tento zápas pro někoho, kdo tam nebyl. Domácí nám ukázali prvních 30 minut zkušenosti z loňského krajského přeboru. Po našich individuálních chybách jsme Třebíč poslali do vedení 2:0 a to jsme si ještě dali vlastní gól… Posledních patnáct minut jsme ovšem převzali iniciativu do vlastních rukou a dokonce jsme snížili na 2:1. Druhý poločas jsme domácí přehráli jak fyzicky, tak i herně a vytvořili jsme si minimálně pět gólových šancí, bohužel bez efektu. V poslední minutě jsme inkasovali z ojedinělého rychlého protiútoku na výsledných 3:1. Za první dva mistráky jsme si ale dokázali, že můžeme hrát nebojácně s každým soupeřem v této skupině. Mužstvo je dobře připraveno jak fyzicky, tak i herně a kolektiv je pevně stmelený, což dokazuje i vysoká tréninková morálka. I přes prohru musím kluky pochválit za předvedený výkon a pevně věřím, že nyní v domácím prostředí budeme úspěšní a oslavíme první vítězství.

V prvním mistrovském utkání jsme vybojovali bod za remízu s celkem, který v minulé sezoně skončil na třetím místě tabulky. První poločas byl soupeř v mírné převaze, ale druhý poločas patřil nám. Vedli jsme krátce jedna nula, ale bohužel soupeř bleskově srovnal. V devadesáté minutě mohli bratři Vašíčkové strhnout vítězství na naši stranu, ale bohužel ani jeden neměl dostatek štěstí v zakončení. Mrzí mě velice nízká návštěva i když šlo o historicky první utkání v 1A třídě. Kluky musím pochválit za obětavý a fotbalový výkon.
PaV: Ani dva dny po zápase stále nemám jasno, zda mít z utkání a zisku prvního bodu radost či nikoliv. Na jedné straně si cením poctivého přístupu a odbojovaného výkonu od všech, kdo se zapojili do hry. Myslím, že mužstvo jako celek předvedlo výkon na hranici svých možností. Z mého pohledu bylo škoda, že vyrovnávací branka padla tak brzy po té naší vedoucí, nejvíce nás asi všechny mrzí nezužitkovaná tutovka v 90.minutě. Na straně druhé dobré pocity asi nejen u mě kazí Honzova ČK, pramenící z jeho osobní neukázněnosti. Není se na co vymlouvat, skutečností je bohužel fakt, že Honza oslabil mačaft ne na jedno, ale v nejhorším případě možná až na čtyři utkání. Přes všechno uvedené věřím, že body na našem kontě budou postupně přibývat a že v soutěži nebudeme hrát o černého Petra. K dobrým výkonům je však třeba přidat nejen respekt k soutěži a k soupeřům, ale rovněž k rozhodčím !!! Zvláště když p.Liška v neděli odřídil utkání dobře a myslím, že nás žádným písknutím do píšťalky nepoškodil.

Druhé kolo Krajského poháru jsme odjeli hrát do Křižanova. Ve velmi tvrdě hraném zápase jsme soupeře přehráli, ale náš výkon nepatřil k těm lepším. Příliš mnoho chyb v rozehrávce a neproměněné šance nás stály zbytečně moc sil. Máme ještě týden na přípravu a doladění, abychom byli připraveni na první mistrovské utkání.

Jedno z nejhorších utkání, které jsem v Nedvědici viděl. Přístup a ostatní věci jsme si vyříkali v kabině. Očekávám zlepšení.

První přátelské utkání jsme ochutnali jak se hraje fotbal v krajském přeboru. Je dobře, že teď všichni víme, proč musíme trénovat.

Na poslední zápas jsme zajížděli k soupeři, který byl aktuálně na třetím a možná tedy i postupovém místě. Malé podmáčené hřiště bylo výhodou domácího týmu a proto poločas skončil remízou. V druhé polovině utkání náš tým využil své fyzické síly a momentální famózní formy Matěje Pachlopníka, který čtyřmi góly zdecimoval domácí tým. Chci pogratulovat a poděkovat všem za předvedený výkon celého jara.

Předposlední kolo přineslo dle mého posouzení velice pěkný a kvalitní fotbal. Bylo vidět, že se potkala mužstva z horní poloviny tabulky. Jsem rád, že jsme se rozloučili s domácím prostředím krásnými čtyřmi góly a zaútočili tak na pátou příčku. Ozdobou zápasu byly vystřižené Sýťovy nůžky. Na poslední zápas do Hamrů se jede velkým busem, všechny fanoušky tímto zvu – pojeďte nás podpořit !!!
PaV: Za mě jen krátce – poděkování všem, kteří se na hřišti vystřídali, soupeř byl houževnatý a velmi dobrý v obraně a ve středu hřiště. O to je výhra cennější. Dovolím si vyzdvihnout výkon Lukáše J. a Honzy S., který po svém příchodu hru vpředu oživil a gólovým centrem na Matěje a poté pěknou brankou korunoval svůj povedený výkon. A po hrůze, kterou v Přibyslavicích předvedl sudí Zadina bych rovněž ocenil dle mého názoru výborný výkon rozhodčího Ryšánka.

Do hodnocení utkání se mě příliš nechce. Vezeme sice z krásně střiženého pažitu v Přibyslavicích tři body, ale pocity mám velmi smíšené – myslím, že podobně jsou na tom i ostatní účastníci utkání. Šlágr kola vůbec nezvládl rozhodčí utkání. Od první minuty bylo zřejmé, že domácí starší (2 těsně před padesátkou) a staří (brankář dokonce 57 let) hráči nebudou rychlostně stíhat. A tak od nich bylo k vidění mnoho faulů na naše hráče, často hrubých a několikrát i zákeřných. Přesto jsme utkání měli pod kontrolou i přes dvě branky, které jsme domácím doslova darovali. Utkání ovlivnila 55.minuta, kdy poprvé zaúřadoval rozhodčí Zadina. Za běžný faul v souboji o míč, kterých bylo v utkání mnoho a některé dokonce nepískané, dal Humpolovi 2.ŽK a tedy ho poslal do sprch. Kluci nastalou situaci zvládali až asi do 80.minuty, kdy domácí hráli už jen dlouhé nákopy před naši branku a po jednom z nich snížili na rozdíl dvou branek. A když o pár minut později opět úřadoval rozhodčí a vymyslel si penaltu, bylo na drama zaděláno. Ve chvíli, kdy rozhodčí ukázal, že nastaví 2 minuty, zdálo se být hotovo. Jenže v 5. !!! minutě nastavení Martin Vašíček zbytečně dohrál domácího hráče na půli soupeře a strhla se mela. Rozhodčí už držel v ruce ŽK, která by byla oprávněná, jenže Martin byl při odchodu z místa přestupku opakovaně fyzicky napaden několika domácími hráči a rozhodčí schoval připravenou ŽK a vytáhl ČK, kterou k překvapení ukázal Martinovi a následně dvěma domácím hráčům. Paradoxem je, že domácí hráč č.11, který byl iniciátorem celé mely a hlavním agresorem, vyvázl bez trestu. Když poté rozhodčí uvedl do zápisu, že ČK udělil Martinovi za udeření loktem v přerušené hře, korunoval tím svoje tragické a úmyslně poškozující vystoupení v tomto utkání, které celé zkazil. Bohužel proti takové svévoli není obrany, stěžovat si nemá smysl a to ani proti napadení našich lidí mezi diváky po skončení utkání.Rozhodčí je pánem na hřišti, bohužel i takového tragéda kolegové s praporkem podrží (ničeho jsem si nevšiml, byl jsem daleko atp.), vč. pana delegáta, který po utkání odmítl jakoukoli korekci vymyšleného popisu přestupku Martina, stejně jako neumožnil uvést do zápisu moje vyjádření. Závěrem: poděkování klukům za velmi dobrý výkon po většinu utkání, pokárání za přespříliš mluvení a reakcí na výroky či nevýroky sudích a doufám, že se snad podaří příští týden překonat kritický nedostatek hráčů.

Ve zbytečně nervózním utkání jsme soupeře přestříleli a získanými třemi body jsme se posunuli do klidného středu tabulky.

Jsem rád, že naše družstvo vzbudilo velký respekt proti Bíteši „B“ když si povolali sedm posil z divizního áčka…Nezalekli jsme se a v 9 minutě Martin Vašíček smolně minul prázdnou branku. Další šanci však už jsme využili a z penalty jsme vedli 1:0. V dalších minutách byli domácí za velkého přispění pána v černém v přesile. Skóre neodpovídá dění na hřišti a tak první letošní prohra nevadí – kluci jedeme dál.

Na Rudíkov máme jak jistě víte špatnou vzpomínku a tak jsme se na toto utkání dobře připravovali. Vyplatilo se a již ve druhé minutě jsme vedli a drželi jsme soupeře pod tlakem. Jak jsme z penalty zvýšili na 2:0, tak se zápas prakticky dohrával. Za mě byl Rudíkov jeden z nejlepších soupeřů, proti kterému jsme na jaře hráli.

Hned v první minutě se prosadil Matěj Pachlopník a bylo vidět, že hrajeme s posledním týmem tabulky. Gratulace tedy Matějovi k pěti vstřeleným brankám a Adamovi Pavelkovi za první gól za „A“ tým !!!

Na krásně upraveném hřišti jsme šli do brzkého vedení 1:0, ale potom jsme zahodili zbrkle několik vyložených šancí a zápas byl až do konce poločasu zbytečně nervózní. V druhém poločase došel domácím dech a naše mužstvo postupně proměňovalo jednu šanci za druhou až na krásných 7:0.
PaV: Opět si dovolím něco připsat. Předně gratulace a poděkování za super výsledek a dle info od trenéra i za předvedenou hru. Taktéž Tomášovi gratulace k první brance v nedvědickém dresu.
A něco z historie. Naposledy dosáhli muži podobně vysokého vítězství na venkovním hřišti 4.6.2017 v Tře­belovicích, kde se na výsledku Třebelovice-SKPN 3:8 (1:4) střelecky podílel Martin Vašíček hattrickem.

Čtvrtá výhra v řadě nás posunula do klidného středu tabulky, ale výkon mužstva tentokrát nebyl dobrý. Přikládám to velkému větru a špatnému hřišti… Vůbec se nám nedařila kombinační hra a proto jsem rád, že důležité tři body zůstaly u doma.

Ve třetím jarním kole nás čekala Třebíč na svém hřišti. Po velmi bojovném utkání se nám podařilo domácí obrat o tři body. Chtěl bych vyzvednout a pochválit za bojovnost všechny hráče. Jako jediný tým jsme porazili zatím bezchybného lídra tabulky. Ještě jednou děkuji všem !!!

Za nepříznivého počasí se nám podařilo přehrát soupeře už v prvním poločase. Potvrdili jsme připravenost ze zimní přípravy a bereme zaslouženě další tři body .

Pro záchranu velice důležité tři body. Všechny musím pochválit za předvedenou hru na těžkém terénu. Teď je ale potřeba potvrdit výhru doma s Blatnicí…

S papírově slabším soupeřem jsme sice splnili roli favorita a zvítězili jsme rozdílem třídy. Náš výkon ale nebyl tentokrát dobrý a nabízené šance jsme až trestuhodně zahazovali. Tento zápas nás opravdu nikam neposunul a tak doufám, že na pátečním tréninku budeme v zakončování úspěšnější.

Tento zápas měl prověřit naši připravenost, ale bohužel chyběli tři hráči ze základního kádru. Od první minuty jsme tahali za kratší konec lana. Soupeř byl opravdu pohybově někde jinde a hlavně v přechodové útočné fázi jsme vůbec nestíhali. Chlapci si alespoň uvědomili, že bez poctivého tréninku se hrát nedá…
PaV: Snad nevadí, že připojím krátký dovětek k hodnocení trenéra. Většinu dosavadních přípravných utkání jsem měl možnost vidět a snad až na 2.půli s Moravcem, jsem byl velmi příjemně překvapený herním projevem. Myslím, že i dnes družstvo utkání poctivě odmakalo, soupeř však byl výkonnostně někde jinde. Přesto si dovolím jeden apel na všechny členy kolektivu mužů. Čeká nás náročné jaro a kolektiv je početně úzký. Odehrát jakékoli utkání v 11 či 12 lidech je vždy těžké a ošidné a dnes to bylo zřejmé dvojnásob. V naší situaci je každá neúčast, byť omluvená, hodně citelná. Proto ten apel – vynasnažte se svoje neúčasti minimalizovat, nehledejte omluvy, hledejte způsob, jak přijít na trenink, jak nevynechat žádné utkání. To je cesta k úspěšnému zvládnutí jara. Předpoklad k tomu máte – máte naběháno a družstvo má solidní herní projev.

V tomto zápase jsme nebyli určitě favority, ale přesto jsme od první minuty udávali tempo hry. Dobrým pohybem jsme přehrávali soupeře a vytvořili si hodně gólových příležitostí. Je vidět, že se náš mladý tým postupně začíná sehrávat.

V Lednici na soustředění jsme sehráli přátelské utkání s celkem z nižší soutěže. V překvapivě vysokém tempu se mám podařilo vstřelit soupeři pět branek. Vyzkoušeli jsme si nové signály a snažili jsme se dodržovat taktiku určenou před zápasem. Vše se podařilo a doufám, že náš tým získal potřebné sebevědomí.

Další přátelské utkání skončilo těsnou prohrou našeho mužstva. Dva poločasy jako den a noc. Moje pochvala je za první poločas, kdy jsme si vytvořili několik gólových příležitostí a hra měla tempo a spád. Druhý poločas vyzněl lépe pro hosty, kdy jsme výrazně polevili v pohybu a jen těžkopádně jsme vyváželi míče od naší brány. Je opravdu co zlepšovat. Doufám, že nám následné soustředění pomůže.

První přípravné utkání potvrdilo vzestup hráčů, kteří chodí poctivě trénovat. Musíme ještě zapracovat na fyzické kondici, kdy nám, dle mého názoru došel dech v 75 minutě. Po herní stránce mě mužstvo příjemně překvapilo. Děkuji všem a těším se na středeční trénink.
PaV: I pro mě byl herní projev příjemným překvapením.

Z naší strany poctivě odbojované utkání, ve kterém se štěstí přiklonilo k fotbalovějším hostům. Hosté se kromě zmíněné fotbalovosti prezentovali spoustou faulů a velmi tvrdou hrou, často za hranicí pravidel, kterou slabý sudí trestal jen výjimečně. Především hráč č.4 měl ve 2.půli hned několikrát vidět červeného žolíka.
Do konce podzimu stále zbývají ještě 4 utkání, v nichž můžeme uspět. S každým soupeřem se dá hrát a každé utkání začíná za bezbrankového sta­vu.