Žáci mladší - aktuálně

První poločas pro nás byl opět strašidelný! Jediná pozitivní věc byla Fandova chycená penalta. Do druhé půlky jsme nastoupili s cílem se zápasem ještě něco udělat. Pomohl nám nádherný gól,který dal Leo. Naše hra se zlepšila a dostávali jsme se i do šancí. Z toho pramenila i penalta,kterou Fanda s přehledem proměnil. Rozhodující a výtězný gól dal dnes výborný Pavel. Kluci je potřeba na dnešní druhou půlku navázat v úterý a ve čtvrtek na treninku a hlavně v sobotu ve Světlé.

Začátek zápasu byl z naší strany hrozný, ve 3 minutě jsme prohrávali 0.2. Bylo těžké se zvednou, ale kluci to dokázali. Střeleckou formu opět prokázal Štěpán K. 4 fíky a jednou se trefil Vojta Š. Fanda lapil penaltu, ale celý team zaslouží velkou pochvalu, od 3. minuty makal na 100%
Kluci díky, zaslouženě jsme vyhráli.

V první minutě dal Jirka špatně malou domu, Fanda nestačil zareagovat a soupeř toho hned využil. Chvíli nám trvalo než jsme se rozjeli. Začali jsme soupeře přehrávat, ale naše akce končily většinou před vápnem.Pořád jsme to cpali středem, kde nebylo místo. Do šancí se dostávala Natka a Štěpán K. ale chyběl jím větsí klid v zakončení.
Do druhé půle jsme nastoupili s odhodláním výsledek otočit. Po našem rohu se k odraženému míči dostal Tonda a dělovkou vše propálil. Od té doby jsme hráli výborně, zanedlouho dostala Natka od Tondy krásnou průnikovku a s přehledem obstřelením gólmana skórovala. Šancí přibývalo, ale bohužel už bez proměnění.
Naši obranu dnes velmi zaměstnával hráč s č. 10, ale díky Štěpánovi, který se vrátil po zranění a zdvojováním Jirky a Alexe, to měl hodně těžké.
Velká pochvala pro celý team.
Takže vezeme body a posíláme je nahoru GARYMU, dnes jsme hráli za Tebe

Konečně, výborný výkon všech , zvládli jsme to i bez našeho kapitána Štěpána (zranění- snad se brzy vrátí). Tak už jsme protrhli smůlu a v příštích zápasech budou padat góly

Nedvědice- Líšeň 0:8
Nedvědice- Chotěboř 0:4
Nedvědice- Bystřice n.Pern. 1:1
Nedvědice- Žebětín 1:2
Nedvědice- Trnávka 1:1
o umístění 9. až 12. místo
Nedvědice- Koněšín 2:0
Nedvědice- Vrchovina 1:1
Konečné 10.místo

Poslední hrací víkend před nucenou pauzou, a kdo ví, jestli ne vůbec poslední v letošním kalendářním roce, jsme si chtěli užít. A vzhledem k tomu, že vyjíždíme téměř kompletní chceme samozřejmě vyhrát, ač víme, jak těžký soupeř nás čeká.
Popis zápasu dnes bude stručný. Nejednalo se o utkání, kdy by jeden nebo druhý tým válcoval soupeře, jedna krásná akce střídala druhou, nebo kde by se hrálo nahoru dolu se spoustou šancí. Jednalo se o ten typ utkání, kdy jsou soupeři naprosto vyrovnaní, příliš se vzájemně nepouštějí do šancí, nutno říci zásluhou dobré a poctivé defenzivy, ne že by v ofenzivě nebylo na co koukat. Utkání, které často vyhrává ten, komu se podaří vstřelit první gól.
Dnes jsme to byli my, konkrétně Natálka v 31. min dotlačila jednu z akcí ke zdárnému konci. Co víc nám hrálo do karet byl vlastní gól o dvě minuty později. Mnohdy jsou slyšet názory, jak měl některý tým štěstí, protože si dal soupeř vlastňák, nicméně tento byl z těch, kdy dostanete soupeře pod takový tlak, že je nucen zasáhnout, ač s rizikem. Po centru na zadní tyč obránce skluzem poklízí míč za záda svého gomana. Ale kdyby nezasáhl, určitě bychom byli v koncovce, kdy nám na zadní tyč nabíhal Petr a centr by si jeho skvělý náběh dozajista našel.
Dalším důležitým faktorem utkání bylo, že od dvou vstřelených brankách jsme měli zbytek poločasu zcela pod kontrolou.
Do druhé půle nabádáme k trpělivé hře, zase se „nezbláznit“ směrem dopředu a nezapomenout bránit. Takzvaně nenechat soupeři „čichnout“. Chceme hrát více po zemi a vyvarovat se dlouhých nákopů, kterých bylo v první půli několik.
V podstatě můžeme shrnout slovy – ok, splněno! Do druhé půlky nastupujeme jako do závěru první. Dnes nutno vyzdvihnout i komplet lavičku, která to dnes neměla jednoduché. Do střídání jsme moc odvážní nebyli. V těchto zápasech jde hlavně o to, aby se hráčům podařilo naskočit do rozehraného utkání a především pracovat pro tým. V první půli došlo k minimu střídání, ve druhé se pak stupňovala únava a kluci mimo základ dostali více prostoru. Velkou pochvalu dostávají všichni. Hru vždy v daný okamžik oživili, byli důrazní, pracovití.
Je škoda, že 8 min před koncem dostáváme soupeře na koně samy. Vhazujeme aut blízko rohového praporku na útočné polovině, bohužel jsme vykouzlili ztrátu a brejk, který už se nepovedlo uhasit.
V závěru nás soupeř hodně zmáčkl na naší půli. My jsme je ale dokázali udržet mimo nebezpečné zakončení a zápas zvládli.
Shrnuto podtrženo – hráli jsme dnes velmi dobře, přechod do útoku vesměs výborný, ač jsme se v první půli nevyvarovali několika zbytečných nákopů, které k fotbalu také patří ale některé situace šli řešit lépe. Krásné kombinace předvádí dvojičky Krytinář Lepka, Pikhartová Holánek. Výborně nám hrajou krajní obránci při přechodu dopředu. Opět funguje skvěle střed hřiště, kde soupeře do ničeho nepouštíme. A když se k tomu přidají dva až tři Kubovy, již tradiční, superzákroky, není problém. Poslední minuty jsou logickým vyústěním situace, ale i tyto těžké chvíle zvládáme dobře.
Dnes nemám větších výtek, dvě tři mikrosituace, které nás dostali do problémů si rozebereme na tréninku. Velká pochvala a dík všem zúčastněným.

Po dvou domácích zápasech, kdy jsme hráli dobře, ale vedení jsme ztráceli v závěru jsme ve třetím domácím utkání po sobě chtěli jednoznačně plný bodový zisk. Nastupujeme téměř kompletní, stále chybí Tom Navrátil, nově Štěpán Janeček, vrací se však Martin Kocourek a Kamil Janhuba. Bohužel do konce podzimu je mimo Matěj Válka.
Dnešní utkání je však opakem předešlých dvou. Herně to dnes drhne. Možná jsme nezvládli předzápasovou poradu, kdy jsme chtěli z kluků dostat pocit, že po výhře 9:1 ve Štokách by nás mělo čekat něco jednoduchého. Soupeř hodně trápil silné Rapotice a Beranov. To, že herně jsou na tom dobře jsme viděli už v prvním utkání. Ani rozcvička neprobíhala bez problémů, k plnému nasazení musíme trošku nutit. Bohužel jsme pak nastoupili poněkud zakřiknutí, jsme hodně zbrklí, málo odvážní v mezihře. Asi jsme zapomněli na to, v čem jsme silní a co funguje. Takže oproti předešlým utkáním nehrajeme dobře, za to však vládneme výsledkově. Z druhé strany musíme říct, že naše hra má dlouhodobě kvalitu a můžeme se opřít už o jisté automatismy. Toto jsme asi zapomněli připomenout.
Při zakřiknutém, ale pracovitém výkonu nám hodně pomáhá krásná rána z dálky a výstavní šibenice Radima Lepky v 11. minutě. Raďas hraje dlouhodobě slušně, jen mu chybí góly. Dnes se však připomněl i po této stránce a víme, že se o něj můžeme opřít. Do poločasu pak zvyšuje Natálka (33. min), její výkony jsou stabilní jak v tom dobrém, tak tom horším slova smyslu – nebezpečná, rychlá, důrazná, nepříjemná. Ale taky pálí šance, ztrácí míče. Na nějaký ten gól to ale stále stačí a v každém zápase můžeme počítat s nějakým gólovým příspěvkem.
Do druhé půle nabádáme k větší odvaze a vyvarovat se zbytečným ztrátám, hlavně ve středu hřiště na naší půli. Petr Holánek tuto pozici nemá rád, ale pere se s ní statečně. Navíc je hodně vnímavý hráč, takže dokáže drobné rady implementovat okamžitě a ve druhé půli už dobře kombinuje s krajem hřiště, namísto aby se, jako v první půli, pouštěl do nesmyslných přechodů 1v1 před naším vápnem. Do ofenzivy je ale jeho síla neoddiskutovatelná. A tak nám těsně po půli předvedli s Natálkou krásnou akci, kdy Natál udržela míč ve předu, vyjela z obležení dvou hráčů a posunula Petrovi do náběhu mezi obranu. Peťa si tentokrát poradil rutinérsky. Vedeme 3:0 už ve čtvrté minutě druhého poločasu (39. min).
Je dobře, že můžeme být odvážnější v rotacích v sestavě. Hodně prostoru dostává Vojta Šejnoha ve středu zálohy. Má to mouchy, ale zdá se, že se nám rýsuje varianta do středu zálohy, i když to nějaký čas ještě vezme. Spoustu času dostávají i kluci z lavičky, většinou ti, kteří dohánějí nějaký tréninkový výpadek. Se situací se perou dobře. A tak Tomáš s Alexem sbírají úspěšné minuty v obraně, Kamil střídá posty a všude odvádí slušný výkon. Vojta pak srdnatě pracuje na hrotu pro tým a sbírá cenné zkušenosti. Hra v určitých pasážích trošku trpí, ale investujeme tím do budoucna, kdy budou kluci připravení a velice důležití.
Ve druhé půli se po druhé prosazuje Radim Lepka, na závěr pak jedno běžecké galapředstavení zakončuje i Martin Kocourek. Nutno vzpomenout Kubu v bráně, který nás opět a už tradičně drží a dnes opět bere nulu společně s celým týmem.
Výsledek skvělý, vzadu s nulou. Herně to není dnes úplně ideální. Nutno říci, že se nám ve hře objevují prvky, které chceme vidět a trénujeme je. Děláme spoustu chyb, ale dokážeme je minimalizovat a neopakovat. Navíc se při šíři kádru nemusíme obávat sáhnout na lavičku a najít zde adekvátní náhradu za hráče základu. Výkon většiny hráčů jde nahoru. Jsme mladší žáci, na chyby máme právo a stále se učíme. Jsme trpěliví, jsme pracovití a chceme být stále lepší. Co více si přát.

Za deštivého počasí nastupujeme ke druhému domácímu utkání po sobě. Druhé utkání s velice kvalitním soupeřem, druhé utkání, které dokážeme zlomit na svoji stranu a druhé utkání, které ztrácíme v poslední desetiminutovce jakousi ztrátou disciplíny a koncentrace, nebo spíš přehnanou snahou utkání urvat pro sebe i za cenu toho, že zapomínáme na bránění. První tři kola jsme hladce vyhrávali a zřejmě jsme nabyli dojmu, že se nemůže nic stát. A teď neumíme pracovat se situací, kdy vedení ztratíme a máme se dostat zpět do utkání.
Už před utkáním jsme upozorňovali na sílu soupeře, který ještě nepohrál. Navíc na mokrý povrh, kdy je utkání nutno co nejvíce zjednodušit a o to víc odběhat a odbojovat. Navíc opět chybí spousta hráčů, takže opět improvizujeme v sestavě. Obzvlášť ve středu hřiště nabádáme k poctivé defenzivě a jako obvykle chceme využívat rychlé kraje.
První půle byla přesně taková, jakou jsme čekali. Soupeř nás příliš do ničeho nepouštěl, naopak to byl on, kdo měl hru více pod kontrolou. O to hůř, že se hned v první minutě zranil Petr Holánek, který si přinesl pohmožděnou ruku z utkání starších žáků, o čemž se bohužel dozvídáme až v první minutě, kdy na ni padá a musí dolů. V tu chvíli nám onen klíčoví střed hřiště odpadá. Na chvíli se tam posouvá Vojta Šejnoha, který ukazuje, jak moc velkým univerzálem je. Všude nenápadný, ale hrozně platný. Petrovi jsme ruku stáhli a utkání naštěstí dohrál.
Velkou je zbraní je atletická výbava Natálky. V podstatě v každém utkání s ní mají soupeři problém už od prvních minut. Jen škoda, že na té fotbalové stránce musíme ještě hodně pracovat. I tak ale za krátko jednu šanci v 8. minutě proměňuje. Opařený soupeř, který nás do té doby příliš do ničeho nepustil, vyjma pár brejků se chvíli oklepává, ale za krátko opět dostává hru pod kontrolu. I my jsme ale hodně pracovití a tlak zvládáme, vyjma jedné situace ve 22. min, kdy jsme zavření před naší bránou a nedaří se nám míč dostat z předbrankového prostoru. Tu a tam tlakem soupeře, tu a tam se zastaví v kaluži. Nicméně nám nestačí asi 5 nebo 7 pokusů ho vyloženě urazit pryč a situace končí vyrovnávacím gólem.
Hra se pak hodně vyrovnává a do poločasu jdeme s výsledkem 1:1.
O poločase nabádáme k trpělivosti a snaze vydržet v tom, co hrajeme doposud, ač je to hodně náročné. Do druhé půle však naši vstoupili a na většinu času ji ovládli takovým způsobem, který jsem v našem podání ještě neviděl. Hrajeme i nadále poctivě dozadu, navíc ale hrajeme skvěle v mezihře, jsme jasně lepší a je jen otázkou času, kdy padne branka. Na tu však potřebujeme opět až příliš mnoho šancí. Ta přichází v 62. minutě, kdy jeden z mnoha úniků neproměňuje Natálka, odražený balon si ale našel Radim Lepka a strhává vedení na naši stranu.
Pak se nám ale bohužel děje to, co v minulém utkání. Zřejmě myšlenkami ještě trochu oslavujeme a vedení udržíme pouhé 3 minuty. Co hůř, najednou chceme všichni útočit a urvat vedení znovu na svoji stranu. Následuje další průnik do našeho vápna a je zle. Poslední gól padá po rohu, kdy nepokrytý soupeř trefuje krásně k tyči. Mintuty 65., 68 a 69. Sedmdesátou minutou utkání končí.
I přes další domácí ztrátu musíme mít hlavy nahoře a poslední dvě prohry vzít jako zkušenost, ze které se musíme poučit. Dvakrát jsme vyklidili střed hřiště v přemíře snahy útočit a stálo nás to zápasy. Na druhou stranu nechybělo mnoho a oba tyto zápasy jsme ovládli.

Máme za sebou čtvrtinu soutěže a setkání se všemi soupeři. Zdá se, že se utvoří velmi silná a vyrovnaná čtveřice Rapotice, Ždírec, Beranov a Nedvědice. Hodně nevyspitatelné budou Štoky, které jdou výsledkově nahoru a jsou naším dalším soupeřem. Měřín bude zřejmě potřebovat čas, ale i on bude umět potrápit.
Závěrem tedy velký dík všem hráčům za přístup a nasazení v uplynulé části sezony a pojďme se i nadále rvát o další vítěztví.

Po sérii výher a s drtivým skóre 22:1, kdy gól jsme si ještě dali samy jsme do domácího utkání nemohli jít s jiným cílem, než vyhrát. Navíc s hodně nabytou lavičkou. Kdy se nám po dlouhé pauze vrátil Alex Mychajlyšyn a Vojta Klusák, po nemoci byli také Tonda Pospíšil s Natálkou Pikhartovou a Vojta Šejnoha, ze zdravotních důvodů v týdnu netrénoval ani Štěpán Krytinář.
Co hůř, museli jsme hodně pozměnit sestavu, kdy onemocněli 2 ze tří obránců základní sestavy, Tomáš Navrátil a Martin Kocourek. Na stopera se tak stáhl Štěpán Janeček, Peťa Holánek pak musel do středu zálohy, kde nehraje moc rád, ale zvládl to se ctí. Bohužel právě rozpad silného středu hlavně směrem dozadu pro nás znamenal větší problém, než jsme si připouštěli. Navíc na obraně rotovali pouze hráči rošníku 2009, což bylo znát hlavně ve vápně při rozích a centrech, kde jsme hodně hořeli.
Do zápasu jsme šli s očekáváním velice dobrého soupeře. Bohužel jsme nechytli úvody poločasů, což nás stálo zápas. Hned v první minutě jsme hodně laxní středem nám prochází první akce, která končí gólem.
Za krátko jsme se dostali do tempa, pár šancí jsme si vytvořili. Jednu z nich proměnil v 15 minutě Peťa Holánek a bylo vyrovnáno. Směrem dozadu to hodně hořelo, ani rozehrávka od brány dnes nebyla nejlepší. Nutno říci, že vyrovnávací gól začal před naší bránou, kdy si nerozuměli Kuba s Tomem Lukáškem a balon zůstal stát metr před naší prázdnou bránou. Tomáš však na poslední chvíli situaci zvládl, balon prostrčil kolem dobíhajícího útočníka, rozdal do kraje, kde přes celé hřiště vyvezli Radim Lepka s Krtečkem a míč dostali na před bránu.
Pak ještě přežíváme pár klinických smrtí vzadu, obrana nám hoří. V tom ale přichází 25 minuta, kdy se Štěpán Janeček řídil heslem: „Když nevíš, co s balonem, dej gól.“. Téměř z poloviny hřiště napřáhl a dalekonosná rána přeletěla golmana a zaplula pod břevno do šibenice.
O poločase jsme nabádali k důslednosti v zadu, lepším zajišťování se a přebírání hráčů s vědomím, že gól na jedné či druhé straně může zápas rozhodnout. Bohužel zase nezvládáme vstup do poločasu a po 4 minutách inkasujeme. Co hůř, v 52. minutě prohráváme už 3:2 po laciné chybě u naší brány.
Nemůžeme se dostat do tempa, rozjeli jsme vlnu střídání, která ale úplně nepomohla. Přichází minuta 62 a 63, kdy dostáváme 2 slepené góly. Chtěli jsme se ještě pokusit o nemožné. Petr Holánek vzal hru na sebe a byl směrem dopředu hodně cítit, o to víc práce ale měli kluci v zadu. Když už jedna akce vyšla a Petr snížil na rozdíl dvou branek, jsme nekoncentrovaní a hned po rozehrávce dostáváme hřebík do rakve.
Soupeř dnes hodně kvalitní, my musíme zapracovat na některých věcech směrem do defenzivy a na rozehrávce, která dnes byla hodně na náhodu, nebyli jsme aktivní při nabídce.
I tak jsme ale svoji kvalitu předvedli a nemáme se za co stydět. Hlavu vzhůru, příští týden nás čeká soupeř zřejmě ještě o něco těžší, ale i tak budeme chtít nechat body doma.

Přichází podzim, začíná nám škola. A s tím jsou samozřejmě spojené kašlíky a rýmičky. A v dnešní době jsme, samozřejmě, ještě opatrnější, než v dobách minulých. A tak nám opět přistává jedna omluvenka za druhou. Do toho, už tradičně, počítáme, že bude nutné vypomoci starším žákům, tentokrát čtveřicí Lepka, Kocourek, Réman a Holánek, který dokonce vyrovnával na 2:2. Ale zpět k nám. Pro jistotu kádr opět posilujeme z přípravek. A Adam byl hodně vidět.
Soupeř dnes hodně mladý, nestačil na nás rychlostně a silově. Dlouho jsme se natrápili s prvním gólem. Naopak soupeř hrál hodně sympaticky, často nás přečísloval, ale fyzická stránka byla na naší straně. S postupem času jsme se tlačili čím dál více dopředu a na bránění jsme trochu zapomínali. Těžko říci, jak moc jsme zápas měli či neměli pod kontrolou.
Co nám funguje dlouhodobě je vysunutý pressing. Ač nám dnes chyběla Natálka, i oba Radimové vepředu pracovali dobře, z čehož těžili kluci v záloze. A ač se nezapsali do tabulky střelců, což je u útočníků špatné, určitě neodvedli špatný výkon. A když už nám snad nějaký míč proklouzne vše spolehlivě hasí Štěpán ve středu hřiště, případně spolehlivá obrana v čele s Martinem. Neméně důležitý pro takto odvážný způsob hry je i způsob hry Kuby v bráně – taktéž hraje hodně vysoko a sbírá dlouhé míče za obranou.
Soupeře jsme donutili k chybám v rozehrávce několikrát, asi čtyři góly jsme z toho vytěžili, třeba hned první Krtečkův. Poločasové skóre stanovil aktivní Adam, který hýří pohybem.
Ve druhé půli došli soupeři síly a zápas byl zcela v naší režii. Adam si připsal hattrick, Petr Holánek s Krtečkem se mu hodně blížili. Navrc se Štěpánem Janečkem si připsali výstavní kusy z dálky, Martin se také trefil pěkně z dálky.
Čeká nás trojice domácích zápasů a soupeři z řad těžších. Spoustu věcí bude nutno zlepšit. Na druhou stranu nám spousta věcí funguje a nemáme se čeho bát. Makáme dále.

V prvním domácím utkání jsme chtěli potvrdit dobrou formu. Hodně jsme se ale na vítězství nadřeli. Dnes se ukázalo jak málo může zlomit zápas na jednu nebo druhou stranu. Soupeře jsme tentokrát nezdolali až tak herně, jako důrazem a po dvou individuálních chybách jednoho soupeřova obránce v začátcích poločasů.
Vše přitom začalo slibně, kdy už ve 3. minutě, svým tipickým způsobem, agresivně napadala Natálka a nachytala obranu v nedbalkách. Vypíchla míč a, světe div se, hned první šanci poklidila k tyči.
Dlouho se hrálo vyrovnaně. My si vytvořili několik příležitostí z dálky. Výška soupeřova golmana sváděla ke střelbě, ale přesvědčili jsme se zejména z přímého kopu Petra Holánka, že výška není vždy překážkou. Golman zlikvidoval Petrův pokus bravurní robinzonádou.
Ani Kuba není žádný čahoun a i on chytal fantasticky. Jednou, po průniku po straně vytáhl reflexivně špičkou nohy, tu zase zlikvidoval s Martinem samostatný únik.
Do druhé půle jsme nabádali k aktivitě a trpělivosti. Zápas byl o tom, jestli se nám podaří odskočit na větší rozdíl. A povedlo se hned v úvodu druhé půle. Natálka, ten samý obránce a ta samá situace, jen na druhé straně.
Gól nám dal klid. Mezi tím Kuba likviduje další šance. Celý tým je hodně pracovitý směrem dozadu. Nejhezčí zákrok asi přichází ve chvíli, kdy už vypadá, že se soupeř uvolnil a Kuba tentokrát (asi poprvé a naposledy) mírně zaváhal s vyběhnutím. V tu chvíli však zarputilec Martin jako správný kapitán, co nevynechá nic, přijel „na sáňkách“ a ukázkovým skluzem zblokoval ránu soupeře.
Podobně, jako minulý týden přišel o hattrick Petr, dnes unikl Natálce, kdy se jí podařilo uniknout a golmana překonala. Míč však poskakoval před bránou po jeho zákroku. Nejpohotovější byl v tu chvíli Tomáš Lukášek a dal nám klidné vedení 3:0.
Ještě jsme stihli velmi špatně vyřešit brejkovou situaci 4 na 2, kdy Štěpán Janeček volil střelu z úhlu namísto přihrávky. Průniky Krtka a jeden nebezpečný centr Radima H. jsme nedokázali využít.
V závěru zápasu pak předvedl sólo od své brány až do soupeřovi Martin Kocourek a odměnil se za dnešní skvělý výkon.
I soupeř spálil mnoho šancí a Kuba a celý tým dnes směrem do defenzivy bere zaslouženou nulu. K tomu pak další 3 body. Velké zlepšení však registrujeme v kabině po zápase. Ze Štoků jsme odjížděli v poklidu, dnes však kabina burácela, jak se po vítězství sluší a patří.

Vůbec jsme nepředpokládali, že bychom letos mohli mít problém se sestavou. Při 18 ti členném kádru nemůže být problém. Navíc po velmi vydařené přípravě. Opak byl ale pravdou. Zranění, nemoci a bohužel i spousta omluvenek zdravých hráčů nás donutila sáhnout do přípravek. A tak zápis vypadá trošku jako z A týmu -…, Prudký, Havlíček, … Oba se dokázali gólově prosadit, obzvláště Adam zanechal vynikající dojem. Ale po pořádku.
Typický začátek utkání, kdy se soupeři oťukávají. Oba golmani spolehliví. Pak ale přišla tříminutovka smrti, kdy se Peťa Holánek prohnal 3× po lajně, dostal nádherné pasy od Štěpána Janečka, potažmo výborně zakombinoval s Toníkem Pospíšilem a zápas byl náš. Minuty 12, 13 a 14, kdy se mu čistý hattrick zastavil na (pravděpodobně i za) brankovou čarou. Gól pohotově pojistila Natálka do prázdné, v zápise z utkání figuruje jako střelec ona. Ale to není důležité.
Soupeř byl hodně opařený. Pak přišla chvíle našich posil z přípravky, Nejprve Fanda Prudký, následně Adam Havlíček stanovili poločasové skóre.
Do druhé půle na nás soupeř vletěl, naštěstí nás celou dobu držel spolehlivý Kuba. Bohužel pro soupeře jsme to byli my, kdo opět střílel, kdy utekla (opět už po několikáté) Natálka a krásně přehodila vyběhnuvšího gomana.
Adam Havlíček si ve druhé půli zvykl na ofside a (na jeho věk) tvrdší způsob hry a ve druhé půli si počínal jako stálý člen sestavy. Zvýšil na 6:0. Navíc si hodně rozuměl s Petrem Holánkem a Štěpou Janečkem v mezihře.
Na 8:0 zvyšoval Štěpán Krytinář.
Na konečných 8:1 snížil soupeř po rohu, kdy chtěl Martin Kocourek odvrátit míč znovu na roh, ale ten bohužel skončil v naší bráně. Marťa mi ale zakázal o tom psát, tak to , Marťas, nepíšu .
Co se týče naší hry, není moc co vytknout. Vyzdvihnout musíme hned několik věcí.
Peťa Holánek se vloni po vleklém problému s kyčlí, kdy vynechal skoro celý podzim, hodně trápil. Během léta ale nabral skvělou formu a na kraji zálohy větrá soupeře neuvěřitelným způsobem.
Dozadu opět spolehliví a klíčoví dva borci, které nebudeme až tak často vídat ve střeleckých statistikách, ale jejich pohyb, důraz a práce pro tým je nenahraditelná. Marťin Kocourek mimo to skvěle řídí hru a organizuje v podstatě celý tým. Dnes ho ale nepatrně předčil Štěpán Janeček, který byl dnes motorem středu zálohy, odebírá míče a rozjíždí spoustu ofenzivních akcí.
Dále pak Natálka, která potřebuje zapracovat s míčem. Ale její pressing a získané balony soupeře deptají, stejně jako počet sprintů, co s ní musí obránci svést. Jediné, co chybí je gólové vyjádření její práce. No a o Adamovi už řeč byla.
Nejvíce však dělá skvělá parta, co táhne jeden za druhého, kde ani nejde něco odfláknout nebo vypustit.
Výsledek vypadá jednoznačně, ale je spíše krutý. Soupeř byl opravdu výborný. Herně a kombinačně nás mnohdy i předčil. Skvěle přenášel těžiště hry. Chyběla pouze finální fáze, na kterou se bohužel hraje. Ale pokud na své cestě kluci vydrží, nebudou mít problém.
No v neposlední řadě musíme ocenit prostředí místního stadionu a lidi kolem. Přátelská atmosféra, pohostinnost.Místní ženy napečou buchty a bábovky, kluci tak mohli okusit jejich um, který sklidil velké uznání. No a když se ranní káva, domácí buchta a fajn lidi skloubí s takovým výkonem, jaký jsme dnes podali, vychází z toho krásná sobota a místo, kam se budeme rádi vracet.